Würzburg
Würzburg, jedno z nejvýznamnějších biskupství Svaté říše římské, razilo vlastní mince od 11. století až do napoleonských válek. Biskupové-vévodové tohoto frankonského území vytvořili fascinující numismatickou dědictví, která odráží jejich světskou i duchovní moc. Mince würzburských panovníků se vyznačují precizní řemeslnou prací místních mincmistrů a jedinečnou ikonografií spojující křesťanské symboly s regionálními motivy. Sběratelé oceňují zejména stříbrné tolary a dukáty z období baroka, kdy würzburské mincovny dosáhly vrcholu svého umění pod vedením proslulých rytců rodiny Vestner.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Julius Echter von Mespelbrunn a zlatá éra ražby
Období vlády knížete-biskupa Julia Echtera von Mespelbrunn (1573-1617) představuje zlatou éru würzburského mincovnictví. Tento vzdělený prelát, ovlivněný protireformačním duchem, zavedl pravidelnou ražbu kvalitních stříbrných tolarů o hmotnosti 28,8 gramů s ryzostí 875/1000. Jeho mince nesou charakteristickou podobu patrona svatého Kiliana s mečem a mitrou, zatímco na rubu se objevuje würzburský erb s třemi lipovými listy. Echter nechal vybudovat novou mincovnu v areálu rezidence a povolal do služeb mincmistra Georga Millera, jehož signatura „GM" se objevuje na nejkvalitnějších exemplářích.
Barokní skvosty rodu Schönborn
Dynastie Schönbornů ovládla würzburské biskupství v letech 1642-1746 a přinesla revoluci v numismatické tvorbě. Johann Philipp von Schönborn (1642-1673) zavedl ražbu reprezentativních dukátů ze zlata ryzosti 986/1000, které patří mezi nejkrásnější německé mince 17. století. Jeho nástupce Julius Echter von Schönborn nechal vytvořit série pamětních tolarů oslavujících dokončení würzburské rezidence. Tyto mince, vážící přesně jeden kolínský tolar (29,2 gramu), se vyznačují detailním zobrazením barokní architektury a řadí se mezi vrcholná díla německého medailérského umění. Mincovna zaměstnávala v této době až osm kvalifikovaných řemeslníků.
Napoleonský konec a poslední emise
Rok 1803 znamenal definitivní konec würzburského mincovního práva v rámci Reichsdeputationshauptschluss. Poslední kníže-biskup Georg Karl von Fechenbach (1795-1803) stihl vydat pouze několik pamětních emisí, včetně vzácných konvencních tolarů s nákladem pouhých 847 kusů. Po sekularizaci přešlo území pod správu Ferdinanda III. Toskánského, který v letech 1806-1814 razil vlastní mince s nápisem „FERDINAND III GROSSHERZOG VON WÜRZBURG". Tyto přechodné emise, zejména stříbrné 20-krejcary z roku 1807, představují numismatickou raritu s tržní hodnotou přesahující 3000 eur za exemplář ve stavu sehr schön.
Investiční potenciál würzburských mincí
Historické mince Würzburgu zaznamenaly v posledních patnácti letech průměrný roční růst hodnoty 7,3 procenta. Nejžádanější jsou stříbrné tolary z období 1650-1750, jejichž ceny se pohybují od 180 eur za běžné kusy až po 2800 eur za vzácné varianty s mincmistrovskými značkami. Zlaté dukáty období Schönbornů dosahují na aukcích hodnot 1200-4500 eur podle stavu zachování. Sběratelé by měli věnovat pozornost autenticitě - pravé würzburské mince mají charakteristický hluboký reliéf a přesné detaily v podobě svatého Kiliana, zatímco padělky často vykazují rozmazané kontury a nesprávné proporce biskupské mitry.