Hannover

Hannoverské kurfiřtství a později království představuje fascinující kapitolu německé numismatiky s přímými vazbami na britskou korunu. Po roce 1714 totiž hannoverští vládcové usedli na anglický trůn a až do roku 1837 vládli současně oběma zemím. Tato personální unie vytvořila unikátní situaci v evropském mincovnictví – anglický král Jiří I., II., III. a IV. razili současně mince pro svá hannoverská území. Mincovna v Hannoveru tak produkovala tolary, pistoly i drobné mince s portréty panovníků, kteří většinu času trávili v Londýně.

Éra personální unie s Anglií 1714-1837

Hannoverské mince tohoto období nesou dvojí identitu. Na jedné straně vidíme německé nápisy a hannoverský erb, na druhé straně portréty anglických králů. Nejcennější jsou zlaté pistoly Jiřího II. z let 1727-1760, ražené v ryzosti 916,7 tisícin. Stříbrné tolary všech čtyř Jiřích patří mezi vyhledávané kusy, přičemž tolary Jiřího I. z let 1714-1727 jsou vzácnější díky kratší době vlády. Královny Anna a Viktorie nikdy v Hannoveru nevládly – hannoverský zákon totiž zakazoval ženám dědictví trůnu.

Mincovna v Clausthal-Zellerfeldu razila speciální série horních tolarů ze stříbra vytěženého v místních dolech Harzu. Tyto mince z let 1765-1804 nesou označení „CLAUSTHAL" a jsou vyhledávané pro svou historickou spojitost s těžbou. Jiří III. navíc nechal razit pamětní kusy k různým příležitostem včetně tolaru na padesátileté výročí vlády v roce 1810.

Samostatné hannoverské království 1837-1866

Po smrti Viléma IV. v roce 1837 se trůny rozdělily – Viktorie se stala anglickou královnou, zatímco v Hannoveru nastoupil Ernst August I. Hannoverské mince této éry už nemají britské prvky a vykazují čistě německý charakter. Ernst August razil nové tolary s vlastním portrétem a hannoverským znakem s korunkou. Jeho syn Jiří V. vládl v letech 1851-1866 a nechal razit především stříbrné vereinsthalery podle nového severoněmeckého standardu.

Poslední hannoverské mince vznikly v roce 1866, kdy Prusko anektovalo království po hannoverské porážce v rakousko-pruské válce. Jiří V. odešel do exilu a hannoverské mincovnictví definitivně skončilo. Dnes jsou tyto závěrečné emise velmi vzácné, zejména zlaté kusy denominace 10 tolarů z roku 1865.

Investiční potenciál hannoverských mincí

Hannoverské zlaté mince vykazují stabilní růst hodnoty díky kombinaci historické vzácnosti a obsahem drahého kovu. Pistole z 18. století se v dobrém stavu pohybují od 2 500 do 8 000 korun podle roku a stavu. Stříbrné tolary začínają na 1 200 korunách pro běžné ročníky, zatímco vzácné varianty dosahují hodnot přes 15 000 korun. Clausthal-Zellerfelder tolary mají prémii 30-50 % oproti běžným emisím z Hannoveru.