Worms
Říšské město Worms patřilo mezi nejvýznamnější střediska středověkého mincovnictví v Německu. Od 11. století zde vznikaly mince charakteristické svou kvalitní ražbou a typickými motivy katedrály sv. Petra. Wormsské tolarové ze 16. století dosahují na současných aukcích cen přesahujících 8 000 eur za nejzachovalejší kusy. Město získalo mincovní právo již roku 1073 od císaře Jindřicha IV., což z něj činí jednu z nejstarších kontinuálně fungujících mincoven na německém území.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Císařské privilegium a počátky ražby
Wormsské mincovnictví začíná udělením mincovního privilegia císařem Jindřichem IV. v roce 1073. První emise představovaly stříbrné denáry s nápisem „VORMATIA CIVITAS" a charakteristickým vyobrazením katedrály. Tyto raně gotické mince vážily průměrně 1,4 gramu při ryzosti 750/1000. Mincovna se nacházela v bezprostřední blízkosti dómu, kde dodnes archeologické nálezy odhalují pozůstatky tavicích pecí ze 12. století.
Zlatá éra wormsských tolarů
Vrchol wormsského mincovnictví nastal v období 1520-1580, kdy zde vznikaly stříbrné tolary proslulé svou uměleckou hodnotou. Nejznámější emise z roku 1556 nese portrét císaře Karla V. a byla ražena v nákladu pouhých 2 400 kusů. Rytec Johann Melchior vytvořil pro wormsské tolary charakteristický styl s detailním zobrazením městské architektury. Průměrná hmotnost těchto mincí činila 28,8 gramu při standardní ryzosti tolaru 889/1000.
Napoleonské období a zánik samostatné ražby
Wormsská mincovna ukončila svou činnost v roce 1806 po začlenění města do Velkého vévodství Hesensko-Darmstadtského. Posledními emisemi byly měděné krejcary z let 1803-1805 s motivem městského erbu a nápisem „REICHSSTADT WORMS". Celkem se odhaduje, že wormsská mincovna za svou 733letou existenci vyrazila přibližně 4,2 milionu mincí všech nominálů. Poslední mincovní mistr Johann Baptist Köhler předal napoleonským úřadům kompletní inventář včetně 47 razidel a 12 kg nevyražených kovových plátků.