Waldeck
Knížecí stát Waldeck představoval jeden z nejmenších členů Německého spolku, jehož numismatická produkce mezi lety 1816-1918 nabízí fascinující pohled na mincovnictví drobného německého státu. Waldečtí knížata razili především stříbrné groše a talary s charakteristickými heraldickými motivy, které dnes patří mezi nejvyhledávanější kusy německé regionální numismatiky. Zvláště vzácné jsou emise z období vlády knížete Jiřího Viktora (1845-1893), kdy vznikly některé z nejkrásnějších exemplářů waldeckého mincovnictví s detailními portréty a precizním zpracováním státního znaku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Knížata Waldecku a jejich mincovní politika
Po zrušení Svaté říše římské v roce 1806 se Waldeck stal suverénním knížectvím, což se projevilo i v numismatické produkci. Kníže Jiří Henrik (1813-1845) zahájil pravidelnou ražbu vlastních mincí ve spolupráci s hanoverskou mincovnou. Nejčastěji se razily stříbrné groše o hmotnosti 1,67 gramu a ryzosti 312/1000, které sloužily pro každodenní platební styk. Talary z tohoto období vynikají jemným provedením knížecího portrétu a detailním zpracováním waldeckého znaku s hvězdou a růží.
Vzácné emise Jiřího Viktora
Nejproduktivnějším obdobím waldeckého mincovnictví byla dlouhá vláda knížete Jiřího Viktora (1845-1893). V roce 1867 nechal razit pamětní talar k připojení k Severnímu německému spolku, z něhož se dochovalo méně než 500 exemplářů. Tyto kusy dnes dosahují na aukcích částek přesahujících 3000 eur. Pravidelná produkce zahrnovala vereinstalary o hmotnosti 18,52 gramu a ryzosti 900/1000, které byly raženy v nákladu nepřesahujícím 1000 kusů ročně.
Posledních třicet let knížectví
Po smrti Jiřího Viktora v roce 1893 nastoupil jeho syn Fridrich Antonín (1893-1918), za něhož se waldecká numismatická produkce výrazně omezila. Razily se pouze drobné stříbrné mince nominálů 20 a 10 pfennigů podle nových říšských standardů. Tyto poslední waldecké emise se vyznačují zjednodušeným provedením a menší uměleckou hodnotou, avšak jejich vzácnost způsobená nízkými náklady je činí velmi atraktivními pro sběratele. Konec první světové války v roce 1918 znamenal definitivní zánik knížecího mincovního práva.