Schlesien
Slezské numismatické dědictví představuje fascinující kapitolu středoevropské historie ražby mincí. Toto historické vévodství, nacházející se na křižovatce obchodních cest mezi Baltem a Dunajem, vydávalo vlastní platidla již od 13. století. Piastovští vévodové, habsburští arcivévodové i pruští králové zde nechávali razit mince odrážející složitou politickou situaci regionu. Slezské tolary, krejcary a pfenigy dnes patří mezi vyhledávané sběratelské kusy nejen pro svou historickou hodnotu, ale i pro rozmanitost motivů a vysokou kvalitu středověké i novověké ražby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Piastovské vévodství a první slezské mince
Nejstarší slezské mince pocházejí z období vlády piastovských vévodů ve 13. století. Vratislav I. Slezský nechal kolem roku 1202 razit první denáry s nápisem „WRATIZLAUS DUX". Tyto stříbrné mince o hmotnosti 0,8-1,2 gramu představovaly základ slezského měnového systému. Významným centrem ražby se stala Vratislav, kde funkčně působila mincovna již od roku 1220. Václav I. Lehnický zavedl kolem roku 1270 nový typ brakteatů se symbolikou slezského orla, který se stal trvalým prvkem regionální ikonografie.
Habsburská éra a tolary císaře Ferdinanda
Po připojení Slezska k habsburské monarchii v roce 1526 začala nová kapitola místní numismatiky. Ferdinand I. Habsburg ustanovil v roce 1528 nové mincovní řády pro slezské země. Vratislavská mincovna produkovala stříbrné tolary s portrétem panovníka a slezským znakem, jejichž ryzost dosahovala 833/1000. Rudolf II. nechal mezi lety 1576-1612 vyrazit vzácné zlaté dukáty označené „SILESIAE". Tyto mince o hmotnosti 3,49 gramu a ryzosti 986/1000 patří dnes k nejcennějším slezským numismatickým památkám s hodnotou přesahující 150 000 korun za kus ve stavu XF.
Pruské období a Friedrich der Große
Dobytí Slezska Fridrichem II. Velikým v roce 1740 přineselo zásadní změnu měnového systému. Berlínská mincovna začala razit speciální slezské série označené „SILES" nebo „FÜR SCHLESIEN". Friedrich Veliký zavedl nový standard - stříbrné groše o hmotnosti 1,67 gramu s ryzostí 750/1000. Mezi lety 1741-1786 vzniklo přibližně 340 různých variant slezských mincí s pruskou symbolikou. Nejcennější jsou dnes zlaté friedrichsd'ory z let 1750-1786, razené pouze v nákladu 2 800 kusů ročně. Jejich současná hodnota ve stavu UNC dosahuje 280 000 korun.
Sběratelská hodnota a investiční potenciál
Slezské mince vykazují stabilní růst hodnoty díky omezené dostupnosti a rostoucímu zájmu evropských sběratelů. Piastovské denáry ze 13. století dosahují cen 25 000-45 000 korun podle zachovalosti. Habsburské tolary z 16.-17. století se pohybují v rozmezí 8 000-35 000 korun, zatímco pruské groše jsou dostupnější od 1 200 korun. Investiční analýzy ukazují průměrný roční růst hodnoty slezských numismatik o 7,3 % za posledních deset let. Klíčovými faktory oceňování jsou historický význam, zachovalost a dokumentovaná provenance konkrétního kusu.