Sady oběžných mincí.
Posledních dvacet sedm měsíců existence Československa přineslo osm různých oběžných nominálů v sadách, které dnes představují numismatické završení téměř sedmdesátiletého příběhu československé měny. Mezi lednem 1990 a prosincem 1992 Československá státní banka vydala mince od 10 haléřů po 50 korun s motivy lipových listů, koruny a státního znaku. Tyto kompletní sady dokumentují období Sametové revoluce, federalizace státu i přípravu na jeho rozdělení, kdy se poprvé objevily i pamětní emise věnované osobnostem jako Tomáš Garrigue Masaryk.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Osmičlenné sady přechodného období
Sady oběžných mincí z let 1990-1992 obsahují nominály 10, 20 a 50 haléřů, 1, 2, 5, 10 a 50 korun československých. Mincovna v Kremnici vyrazila tyto série v celkovém nákladu přesahujícím 800 milionů kusů, přičemž nejčastější byly jednoruna a dvoukoruna s náklady kolem 150 milionů kusů ročně. Naopak padesátikoruna zůstala vzácnější - v roce 1990 bylo vyraženo pouze 5 milionů těchto mincí s motivem koruny svatováclavské. Materiálové složení kopírovalo předchozí dekádu: haléřová řada z hliníku, koruna až pětkoruna z hliníkového bronzu a vyšší nominály z měděno-niklové slitiny.
Motivy a symboly federálního státu
Rubové strany mincí nesou tradiční lipové motivy - haléře zobrazují lipový list, korunové nominály lipovou ratolest s plody. Líci všech mincí zdobí státní znak Československé socialistické republiky se lvem a lipovými větvemi, doplněný nápisem „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA". Rok 1991 přinesl změnu v označení na „ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA" včetně nového státního znaku. Rytec Otakar Španiel, autor těchto návrhů, vytvořil jednotný vizuální styl, který propojoval všechny nominály sadyčeských a slovenských symbolů.
Pamětní emise posledních let
Kromě běžných oběžných sad vznikly v tomto období také pamětní mince integrované do oběhu. Roku 1990 byla vydána stříbrná stovka k 70. výročí smrti Tomáše Garrigua Masaryka v nákladu 100 000 kusů, v roce 1991 následovala pamětní stokoruna k 750. výročí bitvy u Mohuče. Tyto kusy se staly součástí rozšířených sad a dnes patří mezi vyhledávané položky, zejména ve stavu neobíhaném. Cena kompletní sady s pamětními mincemi dosahuje trojnásobku hodnoty základní osmičlenné sestavy.
Rozpoznání a autenticita
Pravé mince z tohoto období vykazují ostrý reliéf zejména u detailů lipových listů a státního znaku. Hmotnosti se pohybují od 0,6 gramu u desetihaléřu po 12 gramů u padesátikoruny. Padělky jsou vzácné kvůli nízké investiční hodnotě, ale objevují se imitace pamětních stokorun. Kontrolními znaky jsou kvalita ražby okrajových nápisů, preciznost lipových žilek a správné materiálové zabarvení. Sady v původních obalech Československé státní banky dosahují až dvojnásobné hodnoty oproti volným kusům.