1939 - 1945 Protektorát Čechy a Morava
Protektorátní mince z let 1940-1944 představují numismaticky fascinující kapitolu československých dějin. Během pěti let existence Protektorátu Čechy a Morava vznikly pouze čtyři nominály - haléřové mince 10, 20 a 50 haléřů a koruna. Ražba probíhala výhradně v Kremnici pod dohledem německých úřadů, přičemž celkové náklady byly výrazně nižší než u předválečných emisí. Mince nesou charakteristické stylizované znaky - českomoravský znak s lípovými ratolestmi a nápis „BÖHMEN UND MÄHREN" na německé straně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik a politické souvislosti protektorátní měny
15. března 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava jako německý satelitní stát. Nová měnová politika si vyžádala rychlé vytvoření vlastní mincovní produkce, která by odrážela změněný politický status území. Reichsprotektorát Konstantin von Neurath schválil ražbu nových mincí již v červnu 1939, přičemž první kusy opustily kremnickou mincovnu v lednu 1940. Politicky citlivé bylo především začlenění německého nápisu na mince, což symbolizovalo podřízenost českých zemí Třetí říši.
Kompletní emisní řada 1940-1944
Protektorátní ražba zahrnuje pouze čtyři nominály. Mince 10 haléřů z pozinkované oceli byla ražena v letech 1940-1941 s nákladem přibližně 45 milionů kusů. Dvacetihaléř vznikal kontinuálně od 1940 do 1944, celkový náklad dosáhl 89 milionů exemplářů. Nejpočetnější byla produkce 50haléřových mincí - téměř 156 milionů kusů mezi lety 1940-1944. Koruna, ražená jen v letech 1941-1944, má nejnižší náklad 21 milionů kusů a dnes představuje nejcennější nominál této série.
Materiálová kompozice a válečné úspory
Druhá světová válka zásadně ovlivnila materiálové složení mincí. Všechny protektorátní nominály jsou vyrobeny z pozinkované oceli místo tradičních slitin. Toto řešení vyplývalo z nedostatku mědi, niklu a dalších strategických kovů potřebných pro válečnou výrobu. Hmotnosti mincí se pohybují od 1,5 gramu u 10 haléřů po 4,2 gramu u koruny. Magnetické vlastnosti pozinkované oceli dnes umožňují snadnou identifikaci autentických kusů oproti pozdějším falzifikátům.
Sběratelská hodnota a vzácné varianty
Protektorátní mince patří mezi dostupnější části československé numismatiky, běžné kusy se obchodují za desítky až stovky korun. Výjimkou jsou exempláře v nejvyšších stupních zachování - koruna 1944 ve stavu 0 může dosahovat hodnoty přes 5000 korun. Zajímavé jsou také mincovní chyby, například dvojité ražby nebo posunuté nápisky, které zvyšují sběratelskou atraktivitu. Numismatici oceňují kompletní sady všech ročníků, přičemž nejtěžší na doplnění bývají kusy z roku 1944 kvůli omezenější ražbě v závěru války.