Preussen
Pruské mince představují fascinující kapitolu evropské numismatiky, která odráží vzestup jednoho z nejmocnějších německých států. Od roku 1701, kdy se Fridrich I. korunoval na pruského krále, až po sjednocení Německa v roce 1871 pod vedením Pruska, tyto mince dokumentují tři století politických změn a ekonomického rozvoje. Pruská měnová politika ovlivnila celé Německo – od zavedení říšského talaru přes reformy 19. století až po konečné přijetí zlaté marky. Sběratelé oceňují především fridrichy d'ory, vojenské medaile a pamětní ražby z napoleonských válek.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Fridrich Veliký a zlaté éra pruského mincovnictví
Vláda Fridricha II. Velikého (1740-1786) znamenala revoluci v pruském mincovnictví. Fridrichy d'ory, ražené od roku 1741, se staly nejcennějšími pruskými mincemi vůbec. Tyto zlaté kusy o hmotnosti 6,7 gramů obsahovaly 5,8 gramů ryzího zlata a nesly portrét krále v římském brnění. Berlínská mincovna za jeho vlády vyrobila přibližně 380 000 kusů, přičemž nejstarší ročníky z 1740. let dosahují dnes hodnot přesahujících 50 000 korun. Nejcennější jsou exempláře s variantami v nápisu nebo portrétu, které vznikly změnami razidel.
Současně se rozvíjelo i stříbrné mincovnictví. Pruské talary z tohoto období vykazují výjimečnou uměleckou úroveň – rytci Johann Balthasar Abramson a později Daniel Friedrich Loos vytvářeli portréty, které patří k vrcholům německé medailérské školy. Charakteristický je zejména typ s králem v erminové pláštice, ražený od roku 1750.
Měnové reformy a technické inovace
Roku 1821 Prusko provedlo zásadní měnovou reformu, která zavedla systém založený na stříbrném talaru děleném na 30 stříbrných grošů. Nové mince nesly podobu Fridricha Viléma III. v klasicistním pojetí a poprvé použily moderní parní lisy. Berlínská mincovna získala v roce 1827 stroje od francouzské firmy Thonnelier, což umožnilo dosáhnout dosud nevídané přesnosti a kvality povrchu.
Významný byl především zahájer – dvojtalarová mince zavedená roku 1839 během vlády Fridricha Viléma IV. Tyto kusy o hmotnosti 37,1 gramů se staly oblíbeným exportním artiklem do severních německých států. Náklady jednotlivých ročníků se pohybovaly mezi 100 000 až 800 000 kusy, přičemž nejmenší náklady měl ročník 1858 s pouhými 42 000 exempláři.
Válečné emise a pamětní ražby
Napoleonské války (1806-1815) přinesly do pruského mincovnictví zcela nové prvky. Během francouzské okupace vznikly v letech 1807-1813 nouzové mince z mědi a dokonce z cínu. Nejzajímavější jsou tzv. železné kříže – pamětní kusy ražené po vítězství u Lipska roku 1813, které jako první použily motiv pruského válečného vyznamenání.
Válka s Rakouskem 1866 a franko-pruská válka 1870-71 vygenerovaly celou sérii pamětních mincí. Nejcennější je zlatý friedrichs d'or z roku 1871 s podobiznou Viléma I. a nápisem "DEUTSCHES REICH", který symbolicky uzavřel pruskou měnovou historii přechodem k říšské měně. Z tohoto typu se zachovalo méně než 200 exemplářů.