Pfalz-Zweibrücken
Pfalz-Zweibrücken reprezentuje jeden z nejmenších a nejzajímavějších německých státečků, který existoval mezi lety 1410-1795 na strategické křižovatce mezi Německem a Francií. Tamní mincovnictví odráží turbulentní dějiny tohoto území, které prošlo rukama Wittelsbachů, Veldenzů a nakonec skončilo pod francouzskou nadvládou. Mince z Pfalz-Zweibrückenu patří mezi nejméně dostupné exempláře německého regionálního mincovnictví, neboť malý stát s pouhými 30 000 obyvateli razil mince jen sporadicky a v minimálních nákladech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Dynastické zvraty a jejich odraz v mincovnictví
Vévodství Pfalz-Zweibrücken vzniklo roku 1410 rozdělením Pfalz-Simmern-Zweibrückenu a prošlo dramatickými změnami vlastnictví. Nejintenzivnější ražbu zažilo za vlády Karla I. (1569-1600), který nechal razit především kreutzery a batzen s charakteristickým lvem v štítu. Po vymření dynastie roku 1718 přešlo území na Pfalz-Birkenfeld, což se projevilo změnou heraldických symbolů na mincích. Poslední autonomní ražba proběhla roku 1792, pouhé tři roky před francouzskou anexí.
Vzácnost podmíněná geografií a politikou
Strategická poloha mezi Rýnem a francouzskými hranicemi činila z Pfalz-Zweibrückenu časté bojiště. Třicetiletá válka (1618-1648) téměř zničila místní ekonomiku, což vysvětluje naprostou absenci mincí z tohoto období. Obnova ražby nastala až za Gustava Samuela (1661-1677), který zavedl nový standard podle říšské měnové reformy roku 1559. Celkový náklad mincí z celé existence státu nepřesáhl 50 000 kusů, což z každého exempláře činí numismatickou vzácnost.
Francouzské vlivy v německém mincovnictví
Unikátní je vliv francouzské kultury na místní ražbu, patrný zejména u tolarů z let 1780-1792. Rytci používali francouzské motivy a nápisy kombinované s německou tradicí, což vytvořilo hybridní styl nevídaný jinde v Svaté říši římské. Posledním panovníkem byl Karel II. August (1775-1795), jehož portréty na mincích již připomínaly spíše francouzské vzory než říšskou numismatiku.