Pfalz-Simmern-Spornheim
Vévodství Pfalz-Simmern-Spornheim představuje fascinující kapitolu německé numismatiky ze 17. a 18. století. Toto malé rýnské území, vzniklé v roce 1557 rozdělením pfalcké linie, razilo vlastní mince až do zániku v roce 1799. Mince nesou portréty vévodů z rodu Wittelsbach a typické heraldické symboly pfalcké tradice. Vzácné tolary a dukáty z období třicetileté války patří mezi nejvyhledávanější kusy německé regionální numismatiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Dynastie Wittelsbach a vznik samostatné ražby
Vévodství vzniklo v roce 1557, když se pfalcká linie rozdělila mezi bratry. První samostatné mince začal razit vévoda Richard v 60. letech 16. století v malé mincovně v Simmeru. Nejcennější jsou stříbrné tolary s portrétem vévody Johanna II. (1569-1604), které se dochovaly pouze v několika exemplářích. Charakteristickým znakem všech emisí je kombinace pfalcského lva s místními heraldickými symboly.
Třicetiletá válka a nouzové emise
Období 1618-1648 přineslo dramatické změny v ražbě mincí. Vévoda Karel Ludvík musel financovat válečné výdaje a vydával stříbrné mince se sníženým obsahem kovu. Z tohoto období pochází vzácné klippe - čtvercové nouzové mince ražené z konfiskovaného stříbra. Jeden exemplář z roku 1622 se v roce 2019 prodal za 8 400 eur, což dokládá jejich vysokou sběratelskou hodnotu.
Barokní ražba 18. století
Poslední období samostatné ražby (1700-1799) charakterizuje barokní styl s bohatě zdobenými portréty. Vévoda Karel Filip razil především konvenční tolary podle říšských standardů s ryzostí 750/1000. Zlaté dukáty z této éry jsou extrémně vzácné - celkem se dochovalo méně než 15 kusů všech ročníků dohromady. Posledním pánem byl Maxmilián Josef, jehož mince z roku 1799 uzavřely více než dvousetletou tradici místní ražby.
Rozpoznávání autenticity a hodnotové trendy
Pravé mince Pfalz-Simmern-Spornheim mají charakteristickou patinu a specifický kov s vyšším obsahem mědi než běžné říšské mince. Pozor na padělky z 19. století, které poznáte podle příliš ostrých detailů a nesprávného složení kovu. Ceny vzrostly za posledních deset let o 340 % - běžný groš stojí dnes 180-250 eur, tolary se pohybují mezi 1 200-3 500 eury podle stavu a rarity.