Oldenburg
Oldenburské vévodství představovalo jeden z nejmenších, ale numismaticky nejzajímavějších německých státečků. Od roku 1777 zde vznikaly mince, které se vyznačovaly mimořádnou kvalitou ražby a často překvapivě nízkými náklady. Vévodové Pavel Friedrich August a jeho nástupci nechávali razit především stříbrné tolary a drobné měděné mince v mincovně v Oldenburgu. Zvláště vzácné jsou zlaté dukáty z let 1814-1829, kterých bylo vyraženo pouhých několik set kusů. Oldenburské mince jsou dnes vyhledávané zejména pro svůj provinční ráz a autentické portréty panovníků, které zachycují severoněmeckou uměleckou tradici.
Vévodové a jejich mincovní politika
Vévodství Oldenburg prošlo v 19. století dramatickou proměnou mincovní politiky. Vévoda Pavel Friedrich August (1785-1829) zavedl moderní systém ražby založený na pruském standardu. Jeho nejcennějšími emisemi jsou konvenční tolary z let 1814 a 1828, které nesou detailní portrét s charakteristickou uniformou. Nástupce Petr II. (1829-1853) pokračoval ve ražbě především drobných nominálů - 1/12 tolaru a 3 schwaren, které tvořily základ každodenního oběhu.
Technické parametry a materiály
Oldenburské stříbrné mince odpovídaly severoněmeckému standardu s ryzostí 750/1000 a hmotností tolaru 22,27 gramu. Měděné mince byly raženy z červené mědi s příměsí cínu, což jim dodávalo charakteristickou hnědavou patinu. Zlaté dukáty měly standardních 3,49 gramu při ryzosti 986/1000. Všechny mince nesou nápis "HERZ. OLDENBURG" nebo zkrácenou verzi "H.O.", což usnadňuje jejich identifikaci.
Vzácné emise a sběratelská hodnota
Nejžádanější jsou dnes oldenburské tolary z let 1814 (náklad 8 000 kusů) a 1828 (náklad pouhých 3 500 kusů). Zlaté dukáty představují absolutní raritu - celkem jich bylo vyraženo méně než 1 200 kusů za celé období existence vévodství. Zvláštní pozornost si zaslouží pamětní ražby k 50. výročí vlády vévody Petra II. z roku 1853, které jsou dnes oceňovány na 15 000-25 000 korun podle stavu.
Autentizace a péče
Pravost oldenburských mincí ověřujeme především kontrolou detailů portrétu a kvality ražby okrajového nápisu. Falzifikáty se vyskytují zejména u zlatých dukátů, kde je třeba věnovat pozornost přesnému tvaru koruny na erbu. Pro dlouhodobé uchování doporučujeme skladování v suchém prostředí při teplotě 18-20°C, stříbrné exempláře chráníme před sirným znečištěním vzduchu.