Nouzové mince a účelové známky
Nouzové mince a účelové známky představují fascinující svědectví krizových období první poloviny 20. století, kdy tradiční měnový systém selhal a komunity musely vytvořit vlastní platidla. V letech 1914-1921 vznikly tisíce různých emisí – od plechových známek továrních kantýn po porcelánové mince měst. Tyto dočasné peníze vypovídají o vynalézavosti lidí v těžkých časech a dnes představují jedinečnou numismatickou oblast s obrovskou pestrostí materiálů, velikostí i účelů použití.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vznik nouzových platidel během první světové války
Vypuknutí světové války v srpnu 1914 způsobilo okamžité narušení měnového oběhu. Lidé začali hromadit stříbrné a nikdy mince, což vedlo k akutnímu nedostatku drobných platidel. Již v září 1914 vydaly první továrny v Praze a Brně vlastní známky pro výplatu dělníků. Do konce roku 1914 vzniklo přes 200 různých emisí pouze na území Čech a Moravy. Situace se dramaticky zhoršila po zavedení válečného hospodářství v roce 1916.
Materiálová nouze donutila emitenty k využití nejrůznějších surovin – kartonu, plechů, porcelánu, dřeva i textilu. Nejčastější byly plechové znám?? o hodnotách 10, 20 a 50 haléřů. Kartonové známky vydávaly především spotřební družstva a menší obce. Luxusní varianty z porcelánu si mohly dovolit pouze velké průmyslové podniky jako Škoda Plzeň nebo Vítkovice.
Poválečné emise v období hyperinflace
Po roce 1918 pokračovaly nouzové emise kvůli měnové reformě a inflačním tlakům. Nově vzniklé Československo potřebovalo čas na zavedení jednotné korunové měny. Mezi lety 1919-1921 vznikly stovky dalších emisí, tentokrát především v hodnotách 1, 2 a 5 korun. Významné jsou emise měst jako Liberec, Jihlava nebo Košice, které vydaly série s vlastními městskými znaky.
Nejzajímavější jsou porcelánové mince z roku 1921, kdy několik českých porcelánek využilo své výrobní kapacity pro tvorbu nouzových peněz. Firma Epiag v Dalovicích vyrobila známou sérii s motivem českého lva, zatímco porcelánka v Klášterci nad Ohří vytvořila kusy s ornamentálními vzory. Tyto porcelánové mince patří dnes mezi nejvzácnější kusy československých nouzových platidel.
Významné emitenti a jejich charakteristické znaky
Mezi největší emitenty patřily Škodovy závody v Plzni s přes 40 různými typy známek vydanými mezi lety 1914-1920. Jejich plechové známky nesou charakteristické logo firmy a precizní typografické zpracování. Vítkovické železárny vydaly celkem 23 různých typů, přičemž jejich známky z roku 1919 mají unikátní kombinaci češtiny a němčiny.
Spotřební družstva představovala druhou největší skupinu emitentů. Družstvo "Jednota" vydalo přes 150 různých známek ve více než 30 městech. Jejich kartonové známky jsou poznatelné podle jednotného grafického stylu s obilnými klasy. Obce vydávaly především známky pro místní trhy a jarmarky – nejznámější jsou emise Tábora z roku 1919 s motivem husitského kalicha.
Sběratelská hodnota a investiční potenciál
Vzácnost jednotlivých kusů závisí na nákladu a zachovalosti. Nejběžnější tovární známky z let 1914-1915 se pohybují v cenách 50-200 Kč, zatímco vzácné porcelánové kusy dosahují hodnot 5 000-15 000 Kč. Rekordní cenu 28 000 Kč dosáhla v roce 2019 porcelánová 5korunová známka z Dalovice s chybotiskem.
Pro investory jsou zajímavé především kompletní série významných emitentů. Kompletní sbírka Škodových závodů může dosáhnout hodnoty přes 50 000 Kč. Růstový potenciál mají i méně známé obecní emise, jejichž ceny rostly za posledních deset let průměrně o 8 % ročně. Klíčové je ověření autenticity – existuje řada novodobých replik především nejcennějších porcelánových kusů.