Mainz
Mainzské arcibiskupství patřilo mezi nejvýznamnější církevní státy Svaté říše římské a jeho mince představují mimořádně zajímavou kapitolu německé numismatiky. Kurfiřt-arcibiskup mainzský byl nejen duchovním vůdcem, ale také jedním ze sedmi kurfiřtů, kteří volili římského krále. Mainzské mince z období od 14. do začátku 19. století vykazují bohaté iconografické motivy spojené s křesťanskou symbolikou i politickou mocí. Nejznámější jsou zlaté guldeny a stříbrné talary s portréty jednotlivých arcibiskupů a jejich heraldickými znaky.
Mocní arcibiskupové na mainzských mincích
Mainzské mince nesou portréty význačných církevních hodnostářů, kteří po staletí ovlivňovali dějiny střední Evropy. Albrecht Brandenburg, arcibiskup v letech 1514-1545, nechal razit nádherné zlaté dukáty s vlastní podobiznou a nápisem „ALBERTUS D.G. ARCHI MOGV". Johann Philipp von Schönborn (1647-1673) proslavil mainzskou mincovnu emisí stříbrných talerů s detailními portréty a allegorickými motivy. Lothar Franz von Schönborn pokračoval v rodinné tradici a jeho tolary z počátku 18. století patří dnes mezi vyhledávané sběratelské kusy.
Technické mistrovství mainzských mincoven
Mainzské mince vynikají pečlivým zpracováním a vysokou ryzostí drahých kovů. Stříbrné talary obsahovaly obvykle 25,98 gramů stříbra o ryzosti 868/1000, zatímco zlaté dukáty vážily standardních 3,49 gramů při ryzosti 986/1000. Mincovny v Mainzu používaly pokročilé technologie své doby, včetně válcovacích lisů od 17. století, které umožňovaly vytváření mincí s ostřejšími detaily. Rytci jako Johann Christoph Reich nebo Johann Leonhard Oexlein vytvářeli mistrovské díly s precizně vyvedenými portréty a nápisami v gotickém i antikizujícím písmu.
Investiční přitažlivost a současné ceny
Mainzské zlaté a stříbrné mince představují zajímavou investiční příležitost díky své historické hodnotě i obsahu drahých kovů. Stříbrné talary Johanna Philippa von Schönborna se na trhu pohybují v rozmezí 150-400 eur podle stavu, zatímco vzácnější zlaté dukáty z 16. století dosahují cen 800-2000 eur. Náklady jednotlivých emisí byly relativně nízké – většina talerů byla ražena v počtu 1000-5000 kusů ročně, což dnes činí zachovalé exempláře poměrně vzácnými. Sběratelé si obzvláště cení kompletních sad mincí jednoho arcibiskupa nebo tématických kolekcí zaměřených na církevní heraldiku.