Hohenzollern-Sigmaringen
Hohenzollern-Sigmaringen představuje jednu z nejkratších, přesto fascinujících kapitol německé numismatiky. Toto katolické knížectví existovalo samostatně pouze v letech 1850-1871, než bylo začleněno do Pruského království. Za pouhých 21 let nezávislosti vznikly vzácné mince, které dnes patří mezi nejvyhledávanější kusy sběratelů německých historických států. Knížectví pod vládou Karla Antona von Hohenzollern-Sigmaringen razilo především stříbrné groše a krejcary v malých nákladech, což z těchto mincí činí skutečné numismatické vzácnosti s výrazným potenciálem růstu hodnoty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Krátká existence s velkým numismatickým významem
Hohenzollern-Sigmaringen vzniklo roku 1850 rozdělením původního Hohenzollern-Hechingenu na dva samostatné státy. Knížectví s rozlohou pouhých 1155 čtverečních kilometrů a 60 000 obyvateli potřebovalo vlastní měnu pro každodenní obchod. Kníže Karel Anton von Hohenzollern-Sigmaringen zahájil ražbu mincí v mincovně v Augsburgu, kde vznikaly především groše a krejcary podle jihoněmeckého měnového systému.
Náklady jednotlivých emisí byly minimální - například stříbrný groš z roku 1852 byl ražen v nákladu pouhých 8000 kusů, krejcar z roku 1856 dokonce jen v 3500 exemplářích. Tyto nízké náklady dnes činí z mincí Hohenzollern-Sigmaringen skutečné sběratelské poklady s katalogovou hodnotou často překračující 200 eur za zachovalý kus.
Designové prvky a ikonografie
Mince Hohenzollern-Sigmaringen nesou charakteristické znaky katolické větve rodu Hohenzollernů. Na aversu se objevuje erb s černým orlem a korunou, obklopený nápisem „CAROL ANTON FÜRST V HOHENZOLLERN". Revers obsahuje nominální hodnotu v ozdobném rámci s letopočtem ražby. Rytec Johann Baptist Wyon, působící v Londýně, vytvořil matrice s jemnou kresbou, která se vyznačuje precizním provedením heraldických prvků.
Zajímavostí je použití německo-latitského nápisu, který odlišuje mince od severoněmeckých států používajících čistě německé texty. Kvalita ražby dosahovala standardů královských mincoven díky spolupráci s bavorskou mincovnou v Mnichově pro vzácnější emise.
Konec samostatnosti a numismatický dopad
Rok 1871 znamenal konec samostatné existence Hohenzollern-Sigmaringen. Po vytvoření Německé říše se kníže Karel Anton vzdal suverenity ve prospěch pruského krále Viléma I. Poslední mince byly raženy v roce 1870, přičemž řada plánovaných emisí již nebyla realizována. Zachovaly se pouze zkušební otisky některých návrhů v Pruském státním archivu.
Dnes představují mince Hohenzollern-Sigmaringen jeden z nejdynamičtějších segmentů trhu s německými historickými mincemi. Za posledních deset let vzrostla jejich průměrná hodnota o 180 procent, přičemž nejčetnější jsou groše v ryzosti 583/1000 a hmotnosti 2,8 gramu. Sběratelé oceňují především komplexnost série - celkem bylo vydáno pouze 12 různých typů, což umožňuje sestavení úplné kolekce i méně majetným numismatikům.