Historické země
Historické německé země představují fascinující mozaiku mincovnictví, která předcházela sjednocení Německa v roce 1871. Prusko, Bavorsko, Sasko, Württembersko či desítky svobodných říšských měst razily vlastní mince od středověku až do konce 19. století. Každé knížectví, vévodství nebo biskupství mělo své charakteristické motivy, portréty panovníků a regionální symboly. Tato různorodost činí německé historické mince jednou z nejbohatších oblastí evropské numismatiky s tisíci různých typů a variant.
-
Aachen
-
Augsburg
-
Baden
-
Baden-Baden
-
Bayern
-
Brandenburg-Bayreuth
-
Brandenburg-Preussen
-
Braunschweig-Wolfenbüttel
-
Colmar (Elsass)
-
Danzig / Gdańsk
-
Frankfurt a. M.
-
Friedberg in der Wetterau
-
Fulda
-
Hamburg
-
Hanau-Lichtenberg
-
Hanau-Münzenberg
-
Hessen
-
Hohenzollern-Sigmaringen
-
Jülich - Berg
-
Kaufbeuren
-
Konstanz
-
Hannover
-
Lübeck
-
Mainz
-
Mansfeld-Eisleben
-
Mecklenburg-Schwerin
-
Meissen
-
Montfort
-
Münster
-
Murbach u. Lüders
-
Nassau
-
Německá východní Afrika
-
Nürnberg
-
Pfalz-Neuburg
-
Oldenburg
-
Paderborn
-
Pfalz-Simmern-Spornheim
-
Pfalz-Veldenz
-
Pfalz-Zweibrücken
-
Preussen
-
Reuss
-
Saar
-
Sachsen
-
Sachsen-Altenburg
-
Sachsen-Coburg-Gotha
-
Sachsen-Meiningen
-
Salm-Dhaun
-
Schlesien
-
Schleswig-Holstein-Schauenburg
-
Solms-Lich
-
Stolberg
-
Strassburg
-
Waldeck
-
Westfalen
-
Worms
-
Württemberg
-
Würzburg
Řazení produktů
Výpis produktů
Pruské království a jeho mincovní tradice
Prusko jako největší německý stát razilo mince od roku 1701, kdy se Fridrich I. stal králem. Pruské tolary nesou portréty významných panovníků jako Fridrich Veliký nebo Fridrich Vilém III. Zvláště vzácné jsou pruské fridrichdory z 18. století, zlaté mince o hmotnosti 6,65 gramu s ryzostí 750/1000. Po napoleonských válkách se pruské mincovnictví modernizovalo - vznikly nové nominály jako dvojtolar z roku 1841 nebo stříbrné vereinstalery ražené v Berlíně.
Bavorské a saské panovnické ražby
Bavorsko pod vládou Wittelsbachů vytvořilo unikátní mincovní tradici. Maxmiliánovy tolary z období kolem roku 1750 patří mezi nejkrásnější německé mince vůbec. Saské albertinské dukáty z drážďanské mincovny dosahují dnes hodnot přesahujících 50 000 korun za exemplář v nejvyšší kvalitě. Saští kurfiřti August II. Silný a August III. nechali razit reprezentativní víceduktové kusy, některé o hmotnosti až 35 gramů čistého zlata.
Svobodná říšská města a jejich numismatické poklady
Hamburg, Lübeck, Frankfurt nebo Norimberk razily vlastní mince již od 13. století. Hamburské banko-marky z 19. století představují raný pokus o mezinárodní obchodní měnu. Norimberské dukáty s městským znakem orla dosahují dnes sběratelské hodnoty až 80 000 korun. Zvláštní kategorii tvoří mince hanzy - obchodního spolku severoněmeckých měst, jehož stříbrné witten a lübské marky kolovalaly po celém Baltiku.
Církevní knížectví a jejich duchovní motivy
Německé arcibiskupství a biskupství měly právo ražby vlastních mincí až do sekularizace v roce 1803. Salzburské arcibiskupské tolary s podobou svatého Ruperta nebo mohučské zlaté gulden představují unikátní spojení duchovní a světské moci. Würzburské biskupské konvencní tolary z 18. století patří mezi nejvzácnější církevní mince - jejich náklad nepřesáhl 2000 kusů ročně.