Hanau-Münzenberg
Hrabství Hanau-Münzenberg představuje fascinující kapitolu německé numismatiky mezi lety 1458-1736. Toto hessenskému území podřízené hrabství razilo vlastní mince pod vládou dynastie Hanau, přičemž nejhodnotnější kusy pocházejí z období Filipa I. Ludvíka (1458-1480) a Filipa II. (1480-1512). Mincovna v Hanau vytvářela především stříbrné denáry, pfennigové řady a vzácné zlaté dukáty s charakteristickými heraldickými motivy. Spojení obou linií Hanau v roce 1642 přineslo nové mincovní vzory, které dnes představují vyhledávané sběratelské objekty s dokumentovanou proveniencí a vysokou investiční hodnotou.
Dynastie Hanau a její mincovní tradice
Rod Hanau vládl tomuto území od 13. století, přičemž právo ražby mincí získal v roce 1458. Filip I. Ludvík zahájil systematickou produkci stříbrných pfennigů a denárů s motivem hanauského lva. Jeho syn Filip II. rozšířil sortiment o zlaté dukáty váhy 3,49 gramů s ryzostí 986/1000, které patří dnes mezi nejvzácnější kusy německých historických zemí. Hraběcí koruna a iniciály panovníků tvoří klíčové identifikační prvky autenticity.
Mincovna a technologie ražby
Hanauská mincovna fungovala v budově poblíž hradu až do roku 1736. Používala tradiční techniku kladívkové ražby s bronzovými razidly. Stříbrné mince obsahovaly místní kov z dolů u Steinau, zatímco zlato pocházelo z obchodu s frankfurtskými bankéři. Průměrná roční produkce činila 12 000-15 000 kusů různých nominálů. Charakteristické jsou mírně nepravidelné okraje a jemné ryté detaily heraldických symbolů.
Vzácné emise a sběratelská hodnota
Nejcennější jsou zlaté dukáty z let 1502-1506 s portrétem Filipa II., kdy bylo vyraženo pouze 284 kusů. Stříbrné tolary z období Třicetileté války (1618-1648) dosahují na aukcích částek 8 000-15 000 korun podle zachovalosti. Pfennigové řady jsou dostupnější, ceny se pohybují od 800 korun za běžné kusy až po 3 500 korun za vzácné varianty s chybami ražby. Dokumentace z hanauských archivů umožňuje přesnou dataci a ověření autenticity většiny dochovaných exemplářů.