Egypt
Egypťané razili mince až od roku 332 před naším letopočtem, kdy Alexander Veliký založil Alexandrii. Před tím používali bartérový systém a zlaté váhové jednotky. Ptolemaiovci, kteří vládli Egyptu po Alexandrově smrti, zavedli vlastní měnový systém založený na zlatém a stříbrném standardu, který se zásadně lišil od řeckého systému svou vyšší hmotností. Moderní Egypt od roku 1916 používá libru rozdělenou na 100 piastrů, přičemž vzácné zlaté kusy z období krále Fuáda I. dosahují dnes hodnot přesahujících 50 000 korun. Egyptské mince fascinují kombinací antické tradice s islámskou symbolikou a hieroglyfickými nápisy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Ptolemaiovská dynastie a helénistické mince
Po Alexandrově smrti v roce 323 před naším letopočtem převzal vládu nad Egyptem Ptolemaios I. Sóter, který zavedl zcela nový měnový systém. Ptolemaiovští tetradrachmové kusy vážily 14,25 gramu čistého stříbra, tedy o 3 gramy více než attické tetradrachmy. Zlaté oktadrachmy s portréty Arsinoé II. nebo Ptolemaia II. patří mezi nejkrásnější helénistické mince vůbec. Posledních 13 ptolemaiovských panovníků včetně slavné Kleopatry VII. nechávalo razit mince v alexandrijské mincovně, která fungovala nepřetržitě 275 let.
Římský Egypt a alexandrijské ražby
Od roku 30 před naším letopočtem se Egypt stal římskou provincií s výjimečným postavením. Alexandrijská mincovna nadále razila místní měnu - tetradrachmy a drachmy s císařskými portréty, ale odlišné od standardních římských mincí. Alexandrijské tetradrachmy Nerona nebo Traiana jsou vzácnější než jejich římské protějšky, protože náklady byly menší a dochovalo se jich méně kusů. Zvláštním fenoménem jsou mince s egyptskými božstvy - Serapisem, Isisem či Horusem, které Římané tolerovali vzhledem k náboženským tradicím.
Arabský Egypt a islámské dináry
Arabské dobytí Egypta roku 641 přineslo islámskou měnu. Umajjovští a abbásovští dináry z egyptských mincoven v Káhiře a Alexandrii obsahovaly 4,25 gramu zlata ryzosti 950/1000. Fátimovští kalifové v letech 969-1171 razili dináry s šítskými nápisy, které jsou dnes extrémně vzácné - dochované kusy al-Mustansira se prodávají za více než 100 000 korun. Ajjúbovští a mamlúčtí panovníci pokračovali v tradici zlatých dinárů až do osmanského dobytí roku 1517.
Moderní egyptská libra a investiční hodnota
Současný egyptský měnový systém vznikl roku 1916 za britského protektorátu. Královské zlaté kusy 100 piastrů krále Fuáda I. z roku 1929 obsahují 8,5 gramu zlata a patří mezi nejžádanější moderní egyptské mince. Prezident Násir nechal roku 1958 vyrazit pamětní zlatý 5librový kus k výročí revoluce s nákladem pouze 500 kusů. Zlaté 50 piastrové mince Farúka I. z let 1938-1950 jsou vyhledávané investory pro svůj obsah 4,25 gramu zlata a historickou hodnotu posledního egyptského krále.