Dánská západní Indie
Mince Dánské západní Indie představují fascinující kapitolu karibské numismatiky z let 1859-1917, kdy Dánsko ovládalo ostrovy svatého Tomáše, svatého Jana a svaté Kříže. Tyto tropické kolonie vyžadovaly vlastní měnový systém přizpůsobený obchodu s cukrem, rumem a dalšími koloniálními komoditami. Dánské mince pro západoindické ostrovy se vyznačují unikátním denominačním systémem v bitech a centách, což odráží vliv španělské měnové tradice v regionu.
Koloniální měnový systém v Karibiku
Dánská západní Indie používala od roku 1859 specifický měnový systém založený na španělském reálu. Základní jednotkou byl bit (1/8 španělského reálu), přičemž 100 centů tvořilo 1 daler. Tento hybridní systém odrážel složitou ekonomickou realitu Karibiku, kde se prolínaly různé měnové tradice. Mince se razily v hodnotách 1/2, 1, 2?, 5, 10 a 20 centů, později také 1 bit a vyšší nominály.
Ražba v dánských a zahraničních mincovnách
Většina mincí byla vyrobena v královské dánské mincovně v Kodani, některé série však vznikaly v Birminghamu u firmy Heaton & Sons. Mince z let 1859-1873 nesou monogram krále Fredrika VII. a později Kristiána IX. Materiálové složení se pohybovalo od bronzových centových mincí po stříbrné kusy vyšších hodnot s ryzostí 750/1000. Celkové náklady jednotlivých emisí byly relativně malé - například z roku 1905 se zachovalo pouhých 24 000 kusů deseticentové mince.
Prodej americkým Spojeným státům 1917
Strategický význam ostrovů během první světové války vedl k jejich prodeji Spojeným státům 31. března 1917 za částku 25 milionů dolarů. Dánské mince byly postupně staženy z oběhu a nahrazeny americkou měnou. Poslední emise z roku 1913 se tak staly posledními svědky dánské přítomnosti v Novém světě. Ostrovy byly přejmenovány na Americké Panenské ostrovy a dodnes tvoří součást území USA.
Sběratelská vzácnost a oceňování
Nízké náklady a krátké období používání činí tyto mince velmi žádanými mezi sběrateli koloniálních emisí. Nejcennější jsou kusy z roku 1913 v neleštěném stavu, jejichž tržní hodnota dosahuje několika tisíc korun. Pozornost zasluhují také varianty s různými mincovními značkami a chyby v datech, které výrazně zvyšují sběratelskou hodnotu konkrétních exemplářů.