Colmar (Elsass)
Colmar v Alsasku představuje fascinující příklad městské numismatiky v pohraničním regionu. Toto historické město ražilo vlastní mince již od středověku, přičemž jeho monetární produkce odráží složité politické změny mezi francouzskou a německou správou. Colmarské mince z 16. a 17. století vynikají kvalitním zpracováním městských motivů a představují vzácné doklady regionální autonomie. Zvláště cenné jsou tolary s městským znakem a drobné mince určené pro každodenní obchod, které dokumentují hospodářský rozkvět tohoto alsaského centra.
Středověké začátky městské ražby
Colmar získal mincovní právo v roce 1226 od císaře Fridricha II., což ho řadí mezi nejstarší mincovní města v Alsasku. První dokumentované mince nesou latinský nápis "COLUMBARIA" a městský erb s orlicí. Ve 14. století město ražilo především stříbrné denáry a brakteáty s hmotností 0,8-1,2 gramu. Tyto rané emise jsou dnes mimořádně vzácné, přičemž kompletní kusy dosahují vysokých cen na numismatickém trhu.
Renesanční rozkvět mincovnictví
Největší prosperita colmarského mincovnictví nastala v 16. století během členství ve Svobodných říšských městech. V letech 1575-1680 město vydávalo tolary, krejcary a drobné měděné mince vlastní ražby. Proslavené jsou zejména tolary z roku 1621 s alegorií spravedlnosti a nápisem "MONETA NOVA COLMARIENSIS". Mincovna využívala stříbro z nedalekých dolů v Vogézách a dosahovala ryzosti 750-900 tisícin. Náklady jednotlivých emisí se pohybovaly mezi 500-3000 kusy ročně.
Technické aspekty a autentizace
Colmarské mince vykazují charakteristické znaky místní ražby - jemné ryté detaily městského znaku, specifickou patinu stříbrných kusů a přesné hmotnostní standardy. Tolary váží 28-29 gramů, krejcary 2,8-3,1 gramu. Padělky lze rozpoznat podle hrubšího opracování reliéfu a nesprávné kompozice slitin. Originální kusy mají ostrý opis a rovnoměrnou patinu, zatímco napodobeniny vykazují nerovnosti v tloušťce a matné zabarvení kovů.
Investiční perspektiva
Colmarské historické mince patří k vyhledávaným segmentům evropské regionální numismatiky. Jejich hodnota v posledních deseti letech vzrostla o 180-250% v závislosti na stavu zachování. Nejvyšší růst vykazují tolary ze 17. století, které se z průměrných 1200 eur v roce 2014 vyšplhaly na současných 3000-4200 eur. Vzácnost těchto emisí podporuje jejich dlouhodobý investiční potenciál, neboť Colmar patřil k menším mincovním centrům s omezenými náklady.