Braunschweig-Wolfenbüttel
Knížectví Braunschweig-Wolfenbüttel představuje fascinující kapitolu německé numismatiky s tradicí sahající do roku 1269. Pod vládou dynastie Welfů vznikaly mince vyznačující se výjimečnou uměleckou kvalitou a jedinečnou ikonografií. Místní mincovny v Braunschweigu a Wolfenbüttelu razily od tolaru až po drobné měděné nominály, přičemž jejich produkce byla významně ovlivněna těžbou stříbra v pohoří Harz. Zvláště cenné jsou zlaté dukáty z období vlády Antona Ulricha či stříbrné tolary s detailními portréty panovníků z 17. a 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Historie ražby ve Welfském knížectví
Numismatická tradice Braunschweig-Wolfenbüttelu začala v roce 1269, kdy vévoda Albrecht I. Veliký získal mincovní právo. Místní mincovna v Braunschweigu se rychle stala jednou z nejvýznamnějších v severním Německu, zejména díky blízkosti dolů v pohoří Harz. Ve 14. století se produkce rozšířila o mincovnu ve Wolfenbüttelu, což vedlo k růstu objemu ražby a pestrosti nominálů. Významný rozvoj nastal za vlády Julia z Braunschweig-Wolfenbüttelu v letech 1568-1589, kdy se kvalita místních mincí vyrovnala saským či bavorským vzorům.
Během třicetileté války poklesla produkce na minimum, avšak již za Antona Ulricha (1685-1714) došlo k renesanci. V tomto období vznikaly nejkrásnější tolary s portréty ve vysokém reliéfu, jejichž autorem byl rytec Georg Hautsch mladší. Ražba pokračovala až do začlenění knížectví do Westfálského království roku 1807.
Charakteristické znaky wolfenbüttelských mincí
Mince z Braunschweig-Wolfenbüttelu vynikají specifickou ikonografií odlišující je od ostatních německých států. Na aversu dominuje welfský kůň - heraldický symbol dynastie, často doprovázený nápisem "BRUNSWIC ET LUNEBURG". Reversní strany nesou říšskou orlici nebo složitější kompozice s více erby, zejména u vyšších nominálů. Charakteristické jsou také mince s motivem sv. Blasia, patrona Braunschweigu, nebo s vyobrazením městské brány.
Technicky se wolfenbüttelské mince vyznačují vysokou ryzostí stříbra - většinou 875/1000, u tolarů dokonce 900/1000. Zlaté dukáty měly obvyklou ryzost 986/1000. Hmotnostní standard odpovídal říšským normám: tolar vážil 28,06 gramů, půltolar 14,03 gramů. Drobné stříbrné mince jako groš měly hmotnost 1,8 gramu.
Investiční potenciál a vzácnost
Trh s mincemi Braunschweig-Wolfenbüttelu vykazuje stabilní růst. Běžné groše se pohybují v rozmezí 50-200 eur, zatímco vzácné tolary dosahují 500-2000 eur podle stavu a roku ražby. Výjimečně vzácné jsou zlaté dukáty z období 1680-1720, jejichž cena překračuje 3000 eur. Nejcennější jsou mince s portréty Augusta II. Silného z let jeho sporvlády knížectví (1714-1733), které se na aukcích prodávají za 5000-8000 eur.
Z investičního hlediska představují wolfenbüttelské mince zajímavou alternativu k mainstream německým státům. Jejich hodnota roste průměrně o 6-8 % ročně, přičemem exempláře ve stavu XF a lepším vykazují ještě vyšší růst. Klíčové je ověření autenticity - falza se vyskytují zejména u tolarů s portréty.