Bayern
Bavorské mince představují fascinující kapitolu německé numismatiky, která sahá od středověkých pfennigů až po poslední ražby před vznikem Německého císařství v roce 1871. Wittelsbachové, kteří vládli Bavorsku více než sedm století, zanechali po sobě pestrou škálu mincovních emisí - od gotických groschů Ludvíka IV. Bavorského přes renesanční tolary Maxmiliána I. až po klasicistní konvenční mince krále Ludvíka I. Každé období přineslo své charakteristické motivy: bavorský lev, kosočtverečný erb, alegorické postavy či portréty panovníků v dobovém stylu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Wittelsbachové a jejich mincovní dědictví
Rod Wittelsbachů ovládal bavorské mincovnictví od roku 1180 až do sjednocení Německa. Vévoda Ota I. Wittelsbachský začal razit první pfennigy s charakteristickým bavorským lvem, který se stal neodmyslitelným symbolem místní mincovní tradice. Během vlády Ludvíka IV. Bavorského (1314-1347), který byl zároveň římskoněmeckým císařem, vznikly první reprezentativní stříbrné grosche s gotickými prvky a latinskými nápisy „LUDOVICUS DEI GRATIA". Maxmilián I. zavedl v 16. století systém tolárových mincí, které váhově odpovídaly 29,2 gramu ryzího stříbra.
Mincovny a regionální zvláštnosti
Hlavní bavorskou mincovnou byl od roku 1158 Mnichov, kde vznikaly nejvýznamnější emise. Vedlejší mincovny v Norimberku, Ambergu a Straubingu razily především drobné nominály pro regionální potřeby. Mnichovská mincovna se proslavila precizním zpracováním reliéfů - zvláště tolary z období baroka vykazují mimořádnou kvalitu ryteckého zpracování. Typické jsou portréty kurfiřtů v simultánním profilu se složitými heraldickými kompozicemi na rubu. Náklady jednotlivých emisí se pohybovaly od několika tisíc kusů u reprezentačních dukátů až po statisíce kusů u měděných krejcarů.
Investiční hodnota historických bavorských mincí
Trh s bavorskými mincemi vykazuje stabilní růst, zejména u kusů z období 1623-1679, kdy vládl kurfiřt Maxmilián I. Jeho zlaté dukáty o hmotnosti 3,49 gramu dosahují dnes trojnásobku hodnoty obsaženého zlata. Stříbrné tolary krále Ludvíka II. (1864-1886) v zachovalosti XF se obchodují za 400-800 eur, zatímco vzácné exempláře v kvalitě MS64+ překračují hranici 2000 eur. Analytici zaznamenávají 12% meziroční nárůst cen v segmentu bavorských mincí, což z nich činí atraktivní alternativu k tradičním investičním kovům.
Rozpoznávání originálů a padělků
Autenticita bavorských mincí se ověřuje podle několika klíčových znaků. Originální kusy mají charakteristickou patinu odpovídající stáří a složení kovu. U stříbrných mincí 18. století je typický nazelenalý nádech v hlubších partiích reliéfu. Hmotnostní tolerance historických kusů nepřekračuje 2% nominální hodnoty - tolar z roku 1765 musí vážit 28,06-28,62 gramu. Falza často vykazují nepřesnosti v latinských nápisech nebo neodpovídající heraldické detaily. Magnetická zkouška odhalí falzifikáty s obsahem železa, které se v originálech nevyskytuje.