Baden
Vévodství Baden patřilo mezi nejvýznamnější německé státy, které vydávaly vlastní mince až do sjednocení Německa v roce 1871. Mincovnictví této jihozápadní německé země se vyznačovalo precizní řemeslnou prací a jedinečnými motivy odrážejícími regionální tradice. Od jednoduchých krejcarů po reprezentativní tolary a dukáty - badené mince dnes představují cennou součást evropského numismatického dědictví. Sběratelé oceňují zejména jejich zachovalost a historickou autenticitu dokumentující vývoj německých států před vznikem moderního císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Mincovní tradice markrabství a velkovévodství
Historie badéných mincí sahá do 12. století, kdy místní markrabata získala mincovní právo. Významný rozvoj nastal v období vlády markraběte Karla Fridricha (1738-1811), který v roce 1806 povýšil Baden na velkovévodství. Hlavní mincovna v Karlsruhe, založená roku 1758, používała označení "G" pro identifikaci svých výrobků. Menší mincovny v Durlach a Pforzheim razily především drobné nominály s místními označeními.
Měnový systém a charakteristické nominály
Baden používal tradičních německý guldenový systém: 1 gulden = 60 krejcarů. Nejčastější stříbrné mince představovaly 3, 6 a 20 krejcarů, zatímco vzácnější tolary vážily 28,06 gramů s ryzostí 833/1000. Zlaté dukáty o hmotnosti 3,49 gramu obsahovaly 986/1000 ryzího zlata. Měděné pfenniky a půl-krejcary tvoří nejdostupnější část badenské numismatiky pro začínající sběratele.
Ikonografie a umělecké provedení
Badenské mince vynikají rozmanitostou motivů. Portréty panovníků často doprovázejí štíty s tradičním červeno-zlatým pruhem. Na reversech se objevují korunované monogramy, orlí symboly nebo alegorické postavy. Zvláštní pozornost zasluhují konvenční tolary s detailními erby a latinskými nápisy "ARCHIDUX AUSTRIAE". Rytci Johann Leonhard Oexlein a Georg Wilhelm Vestner vytvořili některé nejkrásnější exempláře 18. století.
Investiční potenciál a vzácnost
Trh s badenými mincemi vykazuje stabilní růst, zejména u zlatých kusů a stříbrných tolarů v zachovalosti XF a vyšší. Konvenční tolary z let 1760-1790 dosahují cen 800-2000 Kč podle ročníku. Zvláště vyhledávané jsou pamětní ražby k významným událostem, jako korunovace nebo svatby. Náklady jednotlivých emisí zřídkakdy přesahovaly 50 000 kusů, což dnes zaručuje jejich numismatickou hodnotu.