5 Mark
Pětimarková mince představovala po měnové reformě roku 1871 nejvyšší nominál běžné oběžné mince Německé říše. S hmotností 27,777 gramu a obsahem 900/1000 stříbra se stala symbolem jednotného německého měnového systému. Razila se až do roku 1915, kdy válečné potřeby ukončily ražbu stříbrných mincí vyšších nominálů. Každý spolkový stát si zachoval právo razit vlastní podobu této prestižní mince s portréty svých panovníků nebo státními znaky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Měnová reforma 1871 a jednotný říšský systém
Vznik pětimarkových mincí souvisí přímo s měnovou reformou z 9. července 1873, která sjednotila roztříštěný německý měnový systém. Nahradila tak 32 různých regionálních měn jednotnou markou dělenou na 100 pfennigů. Pětimarková mince obsahovala 25 gramů čistého stříbra, což odpovídalo tehdejší hodnotě 1,25 gramů zlata podle stanoveného poměru 15,5:1.
Ražba probíhala v osmi říšských mincovnách označených písmeny A (Berlín), D (Mnichov), E (Drážďany), F (Stuttgart), G (Karlsruhe), H (Darmstadt), J (Hamburg) a později také v mincovně C (Frankfurt am Main). Každá mincovna vyráběla mince pro své území, což dnes umožňuje určit místo původu podle mincovního znamení.
Portréty panovníků a státní symboly
Největší náklady dosáhla pětimarková mince s portrétem císaře Viléma I., jejíž bylo mezi lety 1874-1888 vyraženo přes 50 milionů kusů. Po jeho smrti v roce 1888 následovaly emise s portrétem Fridricha III. (jen 142 974 kusů kvůli jeho předčasné smrti) a od roku 1888 s podobiznou Viléma II.
Bavorsko razilo vlastní verzi s portréty králů Ludvíka II. (do 1886) a následně regenta Luitpolda. Württemberg používal podobiznu krále Karla I., Sasko krále Alberta a Bádensko velkévody Fridricha I. Hamburská verze nesla městský znak s hradbami a orlicí, zatímco mecklenburgské vévodství razilo mince s portréty vévodů Fridricha Františka II. a později Fridricha Františka III.
Technické parametry a rozpoznávací znaky
Všechny pětimarkové mince měly jednotný průměr 38 milimetrů a hrubý okraj s nápisem „GOTT MIT UNS" (Bůh s námi). Líc většinou zobrazoval portrét panovníka s latinským nápisem jeho jména a titulů, rub pak říšskou orlici s nominální hodnotou a rokem ražby. Ryzost 900/1000 byla garantována státem a pravidelně kontrolována.
Nejžádanějšími sběratelskými kusy jsou dnes mince s malými náklady, zejména bádenské emise z let 1902-1907 (pod 100 000 kusů ročně) nebo saské mince z posledních let ražby. Vzácné jsou také exempláře s chybami ražby, například dvojitý otisk nebo posunutý nápis na okraji.
Investiční hodnota a sběratelský potenciál
Pětimarkové mince představují zajímavou kombinaci historické hodnoty a obsahu drahého kovu. Jejich stříbrný obsah činí přibližně 25 gramů, což při současných cenách stříbra tvoří podstatnou část jejich hodnoty. Nejčastější kusy se obchodují za dvojnásobek až trojnásobek hodnoty kovu, vzácnější varianty dosahují mnohonásobně vyšších cen.
Pro sběratele představují tyto mince komplexní tematický celek zahrnující všechny německé státy období 1871-1918. Kompletní sbírka všech typů a ročníků čítá přes 200 různých variant, což z ní činí dlouhodobý sběratelský projekt s postupně se zvyšující hodnotou.