20 fillér
Dvacetifillérové mince korunové měny představují fascinující kapitolu z období vlády Františka Josefa I. Zavedené reformou z roku 1892, tyto drobné nominály tvořily páteř každodenního obchodu v celé monarchii. Ražené převážně z niklu a bronzu, nesly charakteristický dvoujazyčný nápis „FILLER - FILLÉR" a dvorního orla. Během čtvrtstoletí existence prošly několika modifikacemi, které dnes umožňují sběratelům sledovat vývoj mincovní techniky na přelomu 19. a 20. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik korunové měny a pozice dvacetifillérů
Měnová reforma z 11. září 1892 ustanovila nový rakousko-uherský systém založený na koruně o 100 fillérech. Dvacetifillérové mince získaly strategickou roli jako nejvyšší nominál drobných mincí, určený pro každodenní nákupy masa, chleba či jiných základních potřeb. Jejich kupní síla odpovídala přibližně dnešním 8-12 korunám, což z nich činilo praktický prostředek běžných transakcí.
Materiálové varianty a technické specifikace
Dvacetifillérové kusy prošly materiálovým vývojem odrážejícím ekonomické podmínky monarchie. Původní ražba z niklové slitiny (1892-1906) byla postupně nahrazena bronzem kvůli rostoucí ceně niklu. Hmotnost 4 gramy a průměr 21 milimetrů zůstaly konstantní, avšak kvalita povrchové úpravy se v pozdějších letech zhoršovala vlivem úsporných opatření. Nejkvalitnější exempláře pocházejí z vídeňské mincovny z let 1892-1895.
Sběratelská hodnota a vzácné ročníky
Mezi sběrateli jsou nejcennější kusy z roku 1894 s mincovním znamením vídeňské dílny, jejichž náklad nepřesáhl 300 tisíc kusů. Naopak běžné jsou ražby z let 1900-1907, kdy se roční produkce pohybovala kolem 15 milionů exemplářů. Vzácností jsou také přechodné varianty z roku 1906, kdy se měnil materiál z niklu na bronz, což vytvořilo drobné odlišnosti v barvě a lesku povrchu.