1 Krone
Jednokorunové mince Františka Josefa I. představují základní nominál rakousko-uherské měnové reformy z roku 1892. Tyto stříbrné mince o hmotnosti 5 gramů a ryzosti 835/1000 se razily v mincovnách ve Vídni, Budapešti a Kremnici až do roku 1907. Koruna nahradila zlatníkový systém v poměru 1 zlatník = 2 koruny a stala se jednotnou měnou pro celou Habsburskou monarchii. Charakteristické jsou portrétem císaře a říšskou orlicí s uherským štítem na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Měnová reforma 1892 a zavedení koruny
Císař František Josef I. podepsal 2. srpna 1892 zákon o zavedení zlaté měny v Rakousko-Uhersku. Nová koruna byla rozdělena na 100 haléřů a nahradila dosavadní zlatníkový systém. Jednokorunová mince se stala nejdůležitějším stříbrným nominálom pro každodenní platby. Ražba začala v listopadu 1892 současně ve vídeňské a budapeštské mincovně.
Technické parametry a design
Koruna má průměr 23 milimetrů, hmotnost 5 gramů a ryzost stříbra 835/1000. Na líci najdeme pravý profil Františka Josefa I. s nápisem „FRANZ JOSEPH I. KAISER VON ÖSTERREICH KÖNIG VON UNGARN". Rub zdobí velká říšská orlice s uherským štítem na hrudi a nominál „1 KRONE" s letopočtem ražby. Design vytvořil hlavní rytec vídeňské mincovny Anton Scharff.
Náklady ražeb podle roků
Nejvyšší náklad dosáhla ražba v roce 1893 s 89,2 miliony kusů, zatímco nejnižší v roce 1906 pouze 2,1 milionu kusů. Celkem se mezi lety 1892-1907 vyrazilo přibližně 580 milionů jednokorunových mincí. Mincovna v Kremnici zahájila vlastní ražbu v roce 1894 s označením „KB" a vyrazila celkem 45 milionů kusů do roku 1907.
Investiční hodnota a vzácnost
Nejcennější jsou kusy z roku 1906 a 1907 kvůli nízkým nákladům. Kremnicové ražby s označením „KB" dosahují vyšších cen kvůli menšímu celkovému množství. Stav zachování významně ovlivňuje hodnotu - kusy ve stavu XF se obchodují za 150-300 Kč, zatímco exempláře v UNC překračují 800 Kč podle roku ražby.