2 Pfennig
Drobná mince 2 Pfennig patřila k nejběžnějším platidlům Výmarské republiky a zároveň představuje fascinující průřez turbulentní éry německých dějin. Ražená v letech 1923-1936 z bronzu, tato nenápadná mince zažila hyperinflaci roku 1923, kdy její kupní síla prakticky zmizela, i následnou stabilizaci měny po zavedení Rentenmarky. Motivem mince byl jednoduchý dubový věnec s letopočtem, symbol síly a vytrvalosti v době politických otřesů. Pro sběratele jsou nejcennější kusy z roku 1924 s mincovním značkami různých německých mincoven - Berlín, Mnichov, Stuttgart či Karlsruhe.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Ražba během hyperinflace a stabilizace
Rok 1923 představoval pro německou měnu katastrofu - inflace dosáhla astronomických hodnot a mince 2 Pfennig ztratila prakticky veškerou hodnotu. Zajímavostí je, že právě v tomto roce vzniklo nejvíce exemplářů této mince, protože vláda doufala v stabilizaci situace masivním razením drobných mincí. Celkem bylo v roce 1923 vyraženo přes 400 milionů kusů 2 Pfennig ve všech německých mincovnách dohromady.
Po zavedení Rentenmarky na podzim 1923 a následné měnové reformě se 2 Pfennig stala opět funkčním platidlem. Kusy ražené po roce 1924 již představovaly stabilní měnu s reálnou kupní silou - za 2 Pfennig si občan mohl koupit například malý kousek chleba nebo noviny.
Mincovní značky a jejich význam
Každá mince 2 Pfennig nese malé písmeno označující mincovnu původu. Písmeno A značí Berlín, D Mnichov, F Stuttgart, G Karlsruhe a J Hamburg. Nejběžnější jsou kusy z Berlína, zatímco mince z menších mincoven jsou vzácnější. Exempláře s mincovní značkou G (Karlsruhe) z roku 1924 dosahují dnes hodnot přes 50 eur ve vyšších stupních zachovalosti.
Technické parametry mince: průměr 20 mm, hmotnost 3,33 gramu, materiál bronz (95% měď, 4% cín, 1% zinek). Hrana je hladká, což umožňovalo snadné rozpoznání od stříbrných mincí vyšších hodnot.
Sběratelská hodnota a autentizace
Běžné kusy z let 1924-1932 mají dnes hodnotu 0,50-2 eura podle zachovalosti. Výjimkou jsou ročníky 1924 s některými mincovními značkami a především kusy z roku 1936, kdy bylo vyraženo pouze omezené množství před přechodem na nový měnový systém nacistického Německa.
Při autentizaci je klíčové zkontrolovat ostrost detailů dubového věnce a správnou pozici mincovní značky. Falza jsou vzácná kvůli nízké hodnotě, ale vyskytují se zejména u vzácnějších variant. Originální mince má charakteristický bronzový lesk a přirozenou patinu podle stáří.