1 Mark
Marková mince představovala základní jednotku měny Výmarské republiky v letech 1919 až 1933. Tato ocelová mince s půl gramy váhy nesla na líci symbol obilného klasu - symbol naděje na hospodářské obrození po válečné katastrofě. Vydávána byla v obrovských nákladech přesahujících 500 milionů kusů ročně během hyperinflace 1922-1923, což z ní činí jeden z nejdostupnějších numismatických dokladů dramatického období německých dějin. Její hodnota rychle klesala až na pouhé zlomky marky, než ji roku 1924 nahradila rentenmarková měna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Materiál a technické provedení
Marková mince Výmarské republiky byla ražena z oceli s niklovaným povrchem, což představovalo radikální odklon od tradičních drahých kovů. Hmotnost pouhých 0,5 gramu a průměr 17 milimetrů odrážely naprostou nouzi o kovy způsobenou válečnými reparacemi. Mincovna v Berlíně a dalších městech musely používat nejlevnější dostupné materiály, přičemž kvalita ražby často trpěla kvůli požadavkům na rychlou produkci obrovských nákladů.
Hyperinflační období a obří náklady
Během roku 1923 dosáhla výroba markových mincí astronomických čísel - pouze v měsíci listopadu bylo vyraženo přes 800 milionů kusů. Tyto mince rychle ztrácely hodnotu, když v říjnu 1923 stála jedna americký dolar již 4,2 bilionu marek. Paradoxně se marková mince stala dražší jako kov než jako platidlo, což vedlo k jejímu hromadnému tavení a přeměně na užitné předměty.
Symbolika obilného klasu
Motiv obilného klasu na líci mince navrhl rytec Rudolf Bosselt jako symbol obrody a fertility, který měl přinést naději v těžkých poválečných časech. Rub nesl jednoduché označení nominální hodnoty "1 MARK" obklopené letopočtem. Tento minimalistický přístup kontrastoval s bohatě zdobenými mincemi císařského období a odrážel praktické potřeby nové republiky zaměřené na hospodářskou obnovu.
Kolekční hodnota a dochování
Paradoxně se z nejhojnější mince své doby staly některé ročníky vzácnými. Zejména kusy z roku 1932 s nákladem pouze 12 milionů exemplářů dosahují dnes hodnoty několika set korun. Naopak ročníky 1922-1923 lze získat za jednotky korun, což z nich činí ideální vstup do sběratelství německých mincí. Kvalitní exempláře bez koroze jsou ceněnější, neboť ocelový materiál byl náchylný k oxidaci.