2 korona
Dvoukorunové mince představovaly druhý nejvyšší nominál stříbrné korunové měny Františka Josefa I., ražené v letech 1900–1907 s hmotností 10 gramů a ryzostí 835/1000. Tyto robustní kusy z rakousko-uherských mincoven nesou charakteristickou podobu panovníka v pokročilém věku a říšský orel s rozepjatými křídly. Produkce dosáhla téměř 12 milionů kusů všech ročníků, přičemž některé roky vykazují značné rozdíly v nákladech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Rakousko-uherská mincovna a produkce
Ražba dvoukorunových mincí probíhala výhradně ve vídeňské císařské mincovně pod vedením mincmistra Eduarda Schwartze. Celková produkce 11 847 000 kusů byla rozložena nerovnoměrně – zatímco rok 1900 přinesl pouze 400 000 exemplářů, rok 1907 dosáhl rekordních 3 200 000 kusů. Mincovna používala moderní parní lisy s tlakem 180 tun, které zajišťovaly ostrý reliéf císařského portrétu i detailní propracování říšského orla na reversu.
Technické parametry a materiálové složení
Každá dvoukoruna obsahovala 8,35 gramu čistého stříbra při celkové hmotnosti 10 gramů a průměru 27 milimetrů. Slitina 835/1000 odpovídala standardu korunové měny a zajišťovala dostatečnou tvrdost pro každodenní oběh. Hrana mince nesla rytý nápis "VIRIBUS UNITIS", osobní heslo Františka Josefa I. znamenající "Spojenými silami".
Sběratelská vzácnost podle ročníků
Mezi sběrateli jsou nejžádanější kusy z let 1900 a 1901 s nejnižšími náklady. Dvoukoruna z roku 1900 ve stavu UNC dosahuje hodnoty 1200–1800 korun, zatímco běžné ročníky 1904–1906 se pohybují kolem 150–250 korun. Výjimečně vzácné jsou exempláře s mincovními chybami, zejména dvojité ražby z roku 1903, které se na aukcích prodávají za 8000–12000 korun.