1919 - 1933 (1935) Výmarská republika
Výmarská republika představuje jeden z nejbolestnějších, ale také nejzajímavějších období německé numismatiky. V letech 1919-1933 se na německých mincích odrazila dramatická hyperinflace, politická nestabilita i pokusy o hospodářskou stabilizaci. Mince této éry vypovídají o zoufalých pokusech udržet měnu za života - od haléřů z hliníku až po stříbrné třímarkové kusy s portréty básníků a filozofů. Numismaticky fascinující období, kdy se hodnota měny měnila rychleji než rytci stíhali vytvářet nové návrhy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Hospodářský kolaps a nouzová opatření 1919-1923
První roky Výmarské republiky poznamenala devastující hyperinflace. Zatímco v roce 1919 stála marka ještě 4,20 za americký dolar, v listopadu 1923 bylo potřeba 4,2 bilionu marek za stejnou částku. Mincovny nestíhaly razit dostatečné množství mincí - například hamburská mincovna vyrazila v roce 1922 přes 180 milionů kusů jednofenigrových mincí, které se během měsíců staly prakticky bezcennými.
Z této doby pocházejí hliníkové mince nominálů 50 fenigů až 500 marek, které dnes paradoxně dosahují vyšších cen než měly v době vzniku. Zejména vzácné jsou kusy z roku 1923 s nominály v milionech marek - 200 milionů a 500 milionů marek z hliníku představují vrchol měnové katastrofy.
Stabilizace a rentenmark 1923-1924
Koncem roku 1923 zavedla vláda rentenmark v poměru 1 trillion starých marek za 1 rentenmark. Nové mince nesly nápis "Deutsches Reich" a jednoduché geometrické vzory - republika se snažila vyhnout kontroverzním politickým symbolům. Razily se především mince 1, 2, 5 a 10 rentenfenigů z hliníkového bronzu, později 50 rentenfenigů ze slitiny niklu.
Tyto přechodné mince se razily pouze v letech 1923-1924 a kvůli krátkému období ražby patří mezi vyhledávané kusy. Mincovna v Mnichově vyrazila nejméně kusů, což činí mince označené "D" vzácnějšími než berlínské s označením "A".
Zlatá éra výmarského numismatického umění 1924-1930
Po zavedení reichsmarky v roce 1924 začalo zlaté období výmarské numismatiky. Trojmarkové stříbrné mince se staly plátnem pro oslavy německé kultury - vyšly kusy věnované Schillerovi (1926), Dürerovi (1928), či tisíciletí Míšně (1929). Rytci jako Karl Goetz a Ludwig Gies vytvořili některé z nejkrásnějších německých mincí všech dob.
Standardní oběžné mince obsahovaly 1, 2 a 4 fenigy z bronzu, 5, 10 a 50 fenigů z hliníkového bronzu, 1, 2 a 3 marky ze stříbra 500/1000 a zlatou minci 20 marek. Stříbrné trojmarkové kusy měly hmotnost 15 gramů a průměr 30 mm, což z nich činilo působivé sběratelské předměty.
Politický nástup a konec 1930-1933
Posledními roky republiky se ražba omezila na nejnutnější nominály. Trojmarkové mince z roku 1932 k stému výročí Goethovy smrti představují symbolický konec - vyšly v nákladu pouhých 200 000 kusů, což je činí jedněmi z nejvzácnějších výmarských mincí. Běžné oběžné mince se stále razily, ale jejich kvalita klesala kvůli úsporným opatřením.
Zajímavostí jsou mince z roku 1933 - ty s datem ještě nesou symboly Výmarské republiky, ale některé kusy byly doraženy již za nacistické vlády, což vytváří zajímavé přechodné varianty pro specializované sběratele.