1918 - 1938 Československo.
Éra prvních dvaceti let Československé republiky přinesla naprosto revoluční změnu v měnové soustavě střední Evropy. Od roku 1918 vznikala zcela nová numismatická tradice, která se musela rychle osamostatnit od rakousko-uherské koruny a vytvořit vlastní identitu. Československé mince z let 1918-1938 představují fascinující směsici improvizace a ambiciózního designérského myšlení, kdy se mladý stát snažil prostřednictvím svých platidel vyjádřit nově nabytou nezávislost i kulturní bohatství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná medaile z roku 1929 k tisíciletému výročí smrti sv. Václava. Mistrovské dílo Otakara Španiela spojuje umění, historii a silnou národní symboliku v jediném...
Zrod československé koruny a přechodné období
Vznik Československa 28. října 1918 vyvolal naléhavou potřebu vyřešit měnovou situaci. Provisional bankovky s přelepkami byly jen dočasným řešeniem – nový stát potřeboval vlastní mince. První československé mince byly vydány již v roce 1919, přičemž nejdříve se razily nominály 20 a 25 haléřů z hliníkového bronzu. Tyto mince s nápisem "ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA" a letopočtem podle křesťanského kalendáře znamenaly definitivní rozchod s vídeňskou tradicí.
Technicky zajímavé je, že mincovní produkce probíhala ve Vídni i po vzniku republiky – rakouská mincovna Kremnice pokračovala v ražbě pod československou správou až do roku 1921, kdy byla oficiálně převzata československým státem.
Materiálová rozmanitost a ekonomické tlaky
Československé mince tohoto období vynikaly značnou materiálovou pestrostí. Zatímco haléřové nominály 20 a 25 byly z hliníkového bronzu, pětihaléřky od roku 1923 používaly pozink. Koruna a dvoukoruna se razily ze slitiny 70% mědi, 20% zinku a 10% niklu, což jim dávalo charakteristický nažloutlý odstín odlišný od rakousko-uherských předchůdců.
Vzácností jsou především mince z roku 1919, kdy se razilo pouhých 20 milionů kusů dvacetihaléřů. Naproti tomu běžné ročníky jako 1924 nebo 1925 dosáhly nákladů přes 50 milionů kusů u nejběžnějších nominálů.
Symbolika a umělecká hodnota
Na československých mincích se poprvé objevila slovanská symbolika – lipa se stala ústředním motivem většiny nominálů. Dvoikoruna nesla znak s českým lvem a slovenským dvojkřížem, zatímco koruna zobrazovala lipovou ratolest s nápisem "PRAVDA ZVÍŤAZÍ" v slovenštině. Autory těchto návrhů byli přední čeští medailéři Otakar Španiel a Ladislav Kozák.
Numismaticky nejcennější jsou exempláře s označením "1937 bp" – zkratka označuje budapešťskou mincovnu, kde se část produkce realizovala kvůli nedostatečné kapacitě domácích provozů.
Investiční potenciál a sběratelská hodnota
Mince z období 1918-1938 zaznamenaly v posledních deseti letech růst hodnoty o průměrně 180%. Nejžádanější jsou kompletní sady z jednotlivých let, zejména z period 1919-1921 a 1937-1938. Koruna 1922 v kvalitě UNC dosahuje dnes hodnot kolem 15 000 Kč, zatímco tatáž mince z roku 1928 stojí pouze 200-400 Kč.