10 Pfennig
Desetipfennigové mince představovaly základní kamén každodenního obchodu v poválečném Německu. Po měnové reformě v roce 1948 se staly nejčastěji používanými mincemi v peněženkách západních Němců. Razily se nepřetržitě od roku 1949 až do zavedení eura v roce 2002, přičemž jejich charakteristický mosazný vzhled a zobrazení dubových listů se staly symbolem hospodářského zázraku. Malá nominální hodnota těchto mincí skrývá bohatou historii německého mincovnictví druhé poloviny 20. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Poválečný začátek a měnová reforma
První desetipfennigové mince SRN vznikly jako přímý následek měnové reformy z 20. června 1948. Nová německá marka nahradila bezcennou říšskou marku v poměru 10:1 a 10pfennigové mince se staly nejmenším nominálním kusem nové měny. Razily se ve všech čtyřech mincovnách - v Mnichově (D), Stuttgartu (F), Hamburku (J) a Karlsruhe (G), přičemž každá mincovna zanechala svou značku na minci.
Původní provedení z let 1949-1996 vykazovalo hmotnost 4 gramy při průměru 21,5 milimetru. Materiálem byla mosaz složená z 72% mědi a 28% zinku, což mincím dodávalo zlatavý nádech. Lícní strana nesla nápis "BANK DEUTSCHER LÄNDER" do roku 1957, poté se změnil na "BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND".
Motivy a změny designu
Nejcharističtějším prvkem desetipfennigových mincí SRN bylo zobrazení dubových listů na rubní straně. Tento motiv navrhl Kurt Arentz a stal se jedním z nejznámějších německých mincovních motivů. Dub symbolizoval sílu, stálost a německou tradici, což dokonale ladilo s poválečnou snahou o obnovu národní identity.
Významná změna nastala v roce 1997, kdy se materiál změnil na ocel plátovanou mosazí. Tato úprava snížila výrobní náklady a prodloužila životnost mincí v oběhu. Hmotnost se snížila na 3,6 gramu, ale vzhled zůstal prakticky nezměněn.
Náklady a vzácné ročníky
Celkový náklad desetipfennigových mincí SRN za 53 let výroby přesáhl 10 miliard kusů. Nejmenší náklad měl ročník 1957 z mincovny F (Stuttgart) s pouhými 300 tisíci kusy, což z něj činí nejcenější běžný ročník této série. Naopak největší náklad zaznamenal rok 1971 s více než 400 miliony kusy ze všech mincoven dohromady.
Sběratelsky zajímavé jsou také přechodné ročníky 1950-1951, kdy některé mince ještě nesly starší nápis "BANK DEUTSCHER LÄNDER", zatímco jiné už měly nový "BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND". Tyto varianty vznikaly kvůli postupnému přechodu mezi různými mincovnami.
Konec éry a sběratelský význam
Posledních 55 milionů desetipfennigových mincí bylo vyraženo v roce 2001 před zavedením eura. Oficiálně ztratily platnost 31. prosince 2001, ale Bundesbank je vyměňovala za eura až do roku 2012. Dnes představují dostupný vstup do sběrání německých mincí, přičemž kompletní série všech ročníků a značek mincoven stojí kolem 150-200 eur v kvalitě UNC.