Žetony do kávovarů
Kávovarové žetony představují fascinující kapitolu sběratelství spojující každodenní život s numismatikou. Tyto drobné kovové předměty sloužily od konce 19. století jako platební nástroj v automatických kávovarech, především v továrnách, úřadech a veřejných prostorách. Jejich praktický původ se postupem času proměnil v zajímavou sběratelskou oblast, která dokumentuje vývoj automatizace a pracovní kultury. Každý žeton vypráví příběh konkrétního místa, firmy nebo období – od těžkých mosazných kusů z meziválečné éry až po lehké hliníkové varianty ze socialistického Československa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik a účel kávovarových žetonů
První kávovarové automaty se objevily v Evropě na přelomu 19. a 20. století, přičemž žetony jako platební prostředek začaly používat kolem roku 1890. Československé podniky tento systém masově zavedly ve 20. letech minulého století. Žetony měly několik praktických výhod – zamezovaly krádeži peněz z automatů, umožňovaly zaměstnavatelům dotovat kávu pro zaměstnance a zjednodušovaly účetnictví. Typický žeton měl průměr 23-25 milimetrů a byl vyroben z mosazi, hliníku nebo železného plechu.
Materiály a výrobní techniky
Nejstarší žetony z období před rokem 1940 byly většinou mosazné, s hmotností 3-5 gramů. Válečné roky přinesly úsporná opatření – používal se hliník, zinek nebo dokonce karton s kovovým okrajem. Po roce 1945 dominoval hliník s tloušťkou 1-2 milimetry. Ražba probíhala jednoduchými lisy, což vysvětluje časté nepravidelnosti v tloušťce okrajů. Některé exkluzivní žetony z prestižních podniků měly dokonce zlacený nebo stříbrný povrch.
Identifikační znaky a firmy
Kávovarové žetony nesou různé označení – od jednoduchých nápisů „KÁVA" nebo „KAFFEE" až po kompletní firemní loga. Nejčastější jsou kruhové žetony s centrálním otvorem, který bránil falšování a usnadňoval manipulaci v automatu. Významné československé firmy jako Baťa, ČKD Blansko nebo Škoda Plzeň vydávaly vlastní žetony s charakteristickými motivy. Dnes jsou nejvyhledávanější kusy s datem vydání, názvem konkrétní provozovny nebo s artistickými motivy jako je zrnko kávy či parní šálek.
Sběratelská hodnota současnosti
Trh s kávovými žetony zaznamenal od roku 2010 výrazný růst zájmu. Vzácné kusy z období první republiky dosahují hodnot 200-800 korun, zatímco běžné žetony ze 70. let se pohybují kolem 20-50 korun. Nejdražší dosud prodaný žeton z pivovaru Bernard z roku 1923 byl v roce 2019 vydražen za 1 450 korun. Sběratelé oceňují především kompletní série z jednoho podniku, žetony s chybami ražby nebo kusy z již zaniklých firem.