Zásobníky na známky
Zásobníky na známky představují jedinečnou kapitolu německé filatélie související s válečným obdobím první světové války. Tyto speciální známky vznikly v letech 1916-1917 jako nouzové opatření proti chronickému nedostatku drobných mincí. Místo obyčejných poštovních známek vydaly německé pošty perforované bloky známek uložené v praktických zásobnících, které umožňovaly postupné vytrhávání jednotlivých kusů podle potřeby. Systém Markenheftchen se rychle rozšířil po celém císařství a stal se fascinující ukázkou improvizace v období hospodářské krize.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vznik nouzového opatření císařské pošty
Zásobníky na známky vznikly v srpnu 1916 na nařízení říšské poštovní správy jako odpověď na akutní nedostatek měděných a niklových mincí. Kov byl potřeba pro válečnou výrobu, což vyústilo v problém s drobnými platidly. První zásobníky obsahovaly bloky po 25 kusech známek v nominálech 5 a 10 pfennig, přičemž každý zásobník byl opatřen perforací pro snadné oddělování. Do konce roku 1916 bylo vyprodukováno přes 50 milionů těchto praktických pomocníků.
Konstrukce a praktické využití
Zásobníky měřily standardně 78 × 45 milimetrů a obsahovaly známky uspořádané v blocích 5 × 5 kusů. Speciální perforace umožňovala vytrhávání jednotlivých řad nebo sloupců podle momentální potřeby. Horní část zásobníku byla opatřena instrukcemi v gotickém písmu „Zum Abtrennen hier falzen" (Zde přehnout k oddělení). Celkem se vyrobilo 12 základních variant zásobníků s různými kombinacemi nominálů, přičemž nejžádanější byly zásobníky typu H-Blatt 2 s kombinací 5 a 10 pfennig.
Filatelistická vzácnost současnosti
Nepoškozené zásobníky s kompletním obsahem patří dnes mezi nejcennější kusy německé filatélie z období první světové války. Kompletní zásobník typu H-Blatt 1 dosahuje na aukcích hodnot přes 800 eur, zatímco vzácné varianty s tiskovými chybami překračují hranici 2000 eur. Sběratelé zvláště oceňují kusy s originálními obaly nebo s razítky konkrétních poštovních úřadů, které dokumentují skutečné použití v praxi.