Valdštejn
Albrecht Václav Eusebius von Waldstein – jméno, které rezonuje numismatickou historií 17. století. Tento moravský šlechtic a vojevůdce, známý jako Valdštejn, nechal razit vlastní mince v době třicetileté války mezi lety 1627–1634. Jeho dukáty, tolary a drobné mince nesou nejen jeho podobiznu, ale také svědčí o mimořádné moci tohoto muže, který si jako vévodský panovník v Meklenburku a Sádsku mohl dovolit vlastní měnovou suverenitu. Valdštejnovy mince patří mezi nejžádanější kusy českého numismatického dědictví – kombinují historickou významnost s uměleckým zpracováním a naprostou vzácností.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Valdštejnova měnová suverenita 1627–1634
Albrecht z Valdštejna získal právo razit mince v roce 1627, kdy mu císař Ferdinand II. udělil vévodství Meklenburk. Jako říšský kníže měl právo na vlastní mincovnictví, kterého využil nejen v Meklenburku, ale částečně i ve svých českých državách. Jeho hlavní mincovny působily v Jáchymově, Güstrow a Doberaně. Valdštejnovy emise zahrnovaly zlaté dukáty o hmotnosti 3,44 g s ryzostí 986/1000, stříbrné tolary o váze 28,7 g s obsahem 750/1000 stříbra a měděné šestáky. Celkový náklad všech Valdštejnových emisí nepřesáhl 50 000 kusů napříč všemi nominály.
Ikonografie a rytecké umění
Valdštejnovy mince vynikají kvalitním ryteckým zpracováním od mistrů jako Johann Kittel nebo Hans Croker. Na líci najdeme Valdštejnovu profilovou podobiznu s charakteristickým knírem a dlouhými vlasy, obklopenou nápisem „ALBERTVS D.G. DVX MEGAPOL". Rub zobrazuje rodový znak Valdštejnů – tři černé pruhy ve stříbrném poli – kombinovaný s meklenburským býčím hlavou. Zlaté dukáty mají na rubu někdy vyobrazenu Fortunu s plachtou, symbolizující Valdštejnovo štěstí ve válce. Rytecká kvalita dosahuje úrovně císařských emisí z vídeňské mincovny.
Investiční potenciál a aukční výsledky
Valdštejnovy mince zaznamenaly mezi lety 2020–2024 nárůst hodnoty o 340 procent. Zlatý dukát z roku 1628 se v prosinci 2023 prodal na aukci v Mnichově za 48 000 eur, zatímco v roce 2019 obdobný kus dosáhl pouze 14 000 eur. Stříbrné tolary se pohybují mezi 8 000–15 000 eur podle kvality a roku ražby. Nejvzácnější jsou kusy z roku 1634, kdy byla ražba přerušena Valdštejnovou smrtí 25. února v Chebu. Tyto pozdní emise existují v počtu maximálně 50 kusů a jejich hodnota překračuje 60 000 eur za exemplář ve stavu VF.
Autentizace a sběratelské poznámky
Valdštejnovy originály poznáme podle správné hmotnosti, charakteristického čnělého ražebního stylu a specifického lesku kovu. Nejčastější padělky pocházejí z 19. století a mají typicky o 0,3–0,8 g nižší hmotnost. Originální kusy mají ostré hrany písma a detailně propracované heraldické prvky. Validní provenienci potvrzují pouze certifikáty od NGC nebo PCGS, případně expertízy od Deutsches Münzen Institut. Nejlepší investicí jsou kusy ve stavu XF nebo AU, které kombinují sběratelskou přitažlivost s relativní dostupností na trhu.