Uhry
Uherské mince představují fascinující kapitolu habsburské numismatiky s téměř tisíciletou tradicí. Od zlatých florénů Karla Roberta z 14. století až po korunovační dukáty Františka Josefa I. odráží bohatý monetární systém jednoho z nejvýznamnějších území monarchie. Charakteristické svatoštěpánské koruny, dvojkříže a uherské erby dávají těmto mincím nezaměnitelnou identitu. Budínské a kremnické mincovny razily nejen běžný oběživo, ale i ceremoniální památky na korunovace v Bratislavě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Kremnica razila tento denár začátkem roku 1577, krátce po smrti Maxmiliána II. Billon s Madonou - symbol habsburské vlády v Uhrách.
Zlaté florény a dukáty středověku
Zlatá éra uherského mincovnictví začala za vlády Karla Roberta (1308-1342), který zavedl ražbu zlatých florénů podle florentského vzoru. Tyto mince s hmotností 3,5 gramu a ryzostí 986/1000 se staly základem prosperujícího obchodu ve střední Evropě. Ludvík Veliký (1342-1382) pokračoval v tradici a jeho florény patří dnes k nejhledanějším kusům středověké numismatiky. Charakteristický je motiv sv. Ladislava s alabardou a uherským štítem.
Mincovny Budína a Kremnice
Budínská mincovna fungovala od 13. století jako hlavní středisko ražby uherských mincí. Ve 14. století se k ní připojila kremnická mincovna, která těžila ze zlatonosných dolů ve svém okolí. Kremnice razila především zlaté mince s výjimečnou ryzostí až 990/1000. Typickým znakem kremnických mincí byla značka "KB" nebo stylizovaná hora, zatímco budínské nesly označení "Bu" nebo erb města.
Po pádu Budína do tureckých rukou roku 1541 se Kremnice stala hlavní uherskou mincovnou. Během 16. a 17. století zde vznikaly dukáty s portréty Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II., které vynikaly precizním provedením a vysokou zlatou ryzostí 986/1000.
Korunovační a památné emise
Uherské korunovace v Bratislavě byly doprovázeny emisemi slavnostních dukátů. Maria Terezie nechala razit ve Vídni speciální korunovační dukát roku 1741 s nápisem "CORONATA POSONII". František Josef I. vydal při své korunovaci roku 1867 pamětní dukát s vyobrazením svatoštěpánské koruny a nápisem "CORONATUS PEST VIII JUN MDCCCLXVII".
Zvláštní kapitolu tvoří osmanské nájezdy 16. století, kdy vznikaly tzv. "zlatníky" - nouzové zlaté mince s redukovanou hmotností 2,8-3,2 gramu. Ferdinand I. jimi financoval protitureckých tažení a jejich vzácnost je dnes čekajna mezi sběrateli.
Stříbrné tolary a jejich varianty
Od roku 1528 se v Uhrách razily stříbrné tolary o hmotnosti 28,7 gramu s ryzostí 833/1000. Leopold I. zavedl roku 1670 nový typ s vyobrazením svatoštěpánské koruny a dvojkřížem. Během 18. století vzniklo přes 200 variant tolarů s různými portréty a heraldickými symboly. Karel VI. nechal razit tolary s latinským nápisem "REX HUNGARIAE" a charakteristickou korunou sv. Štěpána.
Nejcennějšími kusy jsou tolary s chybami v ražbě - například Josefův tolar z roku 1765 s přehozeným datem nebo Leopoldův tolar s chybějícím písmenem v legendě. Tyto exempláře dosahují na aukcích cen přesahujících 50 000 korun.