Uhry
Rok 1878 znamenal pro uherskou část monarchie zásadní numismatický milník – založení Rakousko-uherské banky s právem emise bankovek specificky pro uherské území. Tyto bankovky představují fascinující směs politických kompromisů a národních ambicí, kdy každá bankovka nesla texty v němčině i maďarštině. Uherské bankovky z let 1878–1918 dnes patří mezi nejvyhledávanější evropské papírové platidla, především díky své historické výjimečnosti a často dramatickým osudům během rozpadu monarchie.
Politické pozadí uherských emisí
Rakousko-uherský vyrovnání z roku 1867 vytvořilo unikátní měnovou situaci. Zatímco společná banka sídlila ve Vídni, uherská vláda prosadila právo na vlastní design bankovek s maďarskými texty. Erste Österreichisch-Ungarische Bank tak od roku 1878 vydávala bankovky se zcela odlišnou maďarskou stranou, kde figurovaly nápisy „Magyar Királyi Állami Jegy" místo německého „Oesterreichisch-Ungarische Bank-Note".
Každá bankovka byla politickým dokumentem – německý a maďarský text měl stejnou velikost písma, což bylo výsledkem dlouhých diplomatických jednání. Nominální hodnoty 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 a 1000 korun nesly portréty habsburských panovníků, ale maďarská strana často zdůrazňovala uherské korunovační insignie.
Vzácnost a sběratelská hodnota
Uherské bankovky jsou dnes vzácnější než jejich rakouské protějšky z jednoduchého důvodu – většina byla zničena během poválečné měnové reformy v roce 1919. Československá a jugoslávská vláda nařídila odevzdání všech rakousko-uherských bankovek výměnou za nové měny, přičemž staré bankovky byly systematicky likvidovány.
Nejvzácnější jsou bankovky 1000 korun z roku 1902 a 1910, jejichž přežilo pouhých několik set kusů. Bankovky v kvalitě UNC dnes dosahují hodnot přes 15 000 korun, zatímco běžnější nominály 10-50 korun v dobré kvalitě se obchodují za 2000-8000 korun podle roku emise a zachovalosti.
Autentizace a ochrana před padělky
Uherské bankovky byly chráněny několika bezpečnostními prvky pokročilými pro svou dobu. Vodoznak s portrétem Františka Josefa I. byl vytlačen do speciálního vídeňského papíru o gramáži 90 g/m?. Guilloche vzory kolem okrajů obsahovaly mikrotext v latince i cyrilici, což padělatelé těžko reprodukovali.
Originální bankovky mají charakteristické modrozelené inkousty s metalickým leskem, které vznikaly přidáním bronzových částic. Tisk probíhal na speciálních liscích rakouské státní tiskárny, což vytvořilo specifickou strukturu papíru viditelnou pod lupou. Padělky z období první světové války používaly běžný novinový papír a často jim chybí jemné detaily v portrétních malbách.