Turkmenistán
Turkmenské mince po roce 1991 představují jednu z nejneobvyklejších kapitol současné světové numismatiky. Po rozpadu Sovětského svazu zavedl Turkmenistán vlastní měnu manat, jejíž podobu významně ovlivnil první prezident Saparmurat Nijazov. Mince zobrazují tradiční turkmenské koberce, koně achal-tekinské ?????y a architektonické památky. Zvláštní pozornost zasluhují pamětní emise s portréty historických osobností a motivy z díla Ruhnama. Náklady jednotlivých emisí se pohybují mezi 10 000 až 100 000 kusy, což činí turkmenské mince velmi vyhledávanými mezi sběrateli moderní světové numismatiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik nezávislé turkmenské numismatiky
Turkmenistán vyhlásil nezávislost 27. října 1991 a již v roce 1993 zavedl vlastní měnu manat, která nahradila sovětský rubl. První mince byly raženy v nominálech 1, 5, 10, 20 a 50 tenge (dílčí jednotka manatu). Ražba probíhala v mincovně v Petrohradu pod dohledem Britské královské mincovny. Základní oběžné mince obsahují 1-5 gramů mosazi nebo nerezové oceli, zatímco sběratelské emise dosahují hmotnosti až 31,1 gramu ryzího stříbra.
Charakteristickým rysem turkmenských mincí jsou národní symboly - pěticípá hvězda, půlměsíc a tradiční turkmenské ornamenty. Na reversu se nejčastěji objevuje státní znak s koňskou hlavou achal-tekinské ?????y, která byla v roce 2001 dokonce vyhlášena národním koněm Turkmenistánu.
Vliv prezidenta Nijazova na numismatiku
Saparmurat Nijazov, který vládl zemi do roku 2006, zásadně ovlivnil podobu turkmenských mincí. Inicioval ražbu více než 50 pamětních emisí věnovaných vlastní osobě, své knize Ruhnama a různým výročím. Nejznámější je série "Zlatý věk" z let 2001-2005, kdy byly raženy mince s portréty Nijazova a citáty z jeho děl. Tyto emise mají náklady pouhých 5 000-15 000 kusů a dnes dosahují na numismatickém trhu cen 200-800 eur za kus.
Nijazov také prosadil ražbu mincí s netradicnými náměty - například pamětní 10 manat z roku 2003 věnovaná "Dni bílých koní" nebo série map světadílů z roku 2004. Tyto experimenty činí z turkmenských mincí unikátní studijní materiál o vlivu autoritářských režimů na numismatickou tvorbu.
Investiční potenciál a dostupnost
Turkmenské mince patří mezi nejméně dostupné položky současné světové numismatiky. Země má přísná omezení exportu, což dramaticky snižuje množství mincí dostupných na mezinárodním trhu. Ceny základních oběžných mincí se za posledních 15 let zvýšily o 300-500 procent, pamětní emise dokonce o 800-1200 procent.
Nejcennější jsou stříbrné mince s motivy tradičního umění a zlaté emise věnované nezávislosti země. Mince s vyobrazením prezidenta Nijazova mají specifickou sběratelskou hodnotu jako dokumenty politické historie. Pro autentizaci je důležité ověřit správné turkmenské nápisy v cyrilici nebo latince podle data emise - země přešla na latinku v roce 2000.