Turistické žetony
Turistické žetony představují fascinující kapitolu české sběratelské tradice, která se rozvíjela zejména od 60. let 20. století. Tyto kovové upomínkové předměty, vydávané turistickými oblastmi, památkami a městy, zachycují nejkrásnější místa naší země i zahraničí. Na rozdíl od běžných suvenýrů nesou turistické žetony často precizní ryté motivy hradů, zámků, přírodních památek či historických budov. Jejich hodnota spočívá nejen v nostalgické vzpomínce na navštívená místa, ale také v dokumentaci proměn turistických lokalit v průběhu desetiletí. Mnohé žetony z 70. a 80. let se dnes stávají vyhledávanými sběratelskými kusy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Historie českých turistických žetonů
Prvotní turistické žetony se v Československu objevily již v 60. letech minulého století jako součást rozvíjejícího se domácího cestovního ruchu. Masová výroba nastala především v 70. a 80. letech, kdy státní podnik Jablonecká bižuterie a další výrobci začali systematicky vyrábět žetony pro turistické destinace. Typické rozměry činily 32-40 mm v průměru, materiálem byl nejčastěji mosazný slitiny nebo pozlacený kov. Každý žeton nesl charakteristický motiv dané lokality - například Karlštejn, Český Krumlov, Vysoké Tatry nebo Punkevní jeskyně.
Regionální rozdělení a motivy
Turistické žetony lze rozdělit podle geografických oblastí na několik hlavních skupin. Nejpočetnější jsou žetony z Čech s motivy hradů a zámků - Karlštejn, Křivoklát, Konopiště či Český Krumlov. Moravské žetony často zobrazují jeskyně Moravského krasu, Lednicko-valtický areál nebo město Telč. Slovenské kusy z období do roku 1993 představují Vysoké Tatry, Spiš nebo Bojnický zámek. Zvláštní kategorii tvoří žetony lázeňských měst jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně nebo Piešťany, které často obsahují specifickou symboliku léčivých pramenů.
Technologie výroby a varianty
Většina turistických žetonů byla vyráběna technologií ražby do kovových plátků o tloušťce 2-3 mm. Nejčastější povrchové úpravy zahrnovaly přírodní mosaz, poniklování, pozlacování nebo patinování. Vzácnější jsou kusy s barevnou emailovou výplní nebo s aplikovanými samolepkami. Některé žetony existují ve více variantách - s různými nápisy, rozměry nebo povrchovou úpravou. Například žeton hradu Karlštejna vyšel nejméně v pěti různých verzích mezi lety 1975-1989, což dnes komplikuje jejich kompletní sběratelskou evidenci.
Sběratelská hodnota a vzácnost
Hodnota turistických žetonů se odvíjí od jejich stáří, vzácnosti a stavu zachování. Nejcennější jsou kusy z 60. a počátku 70. let, kdy byly náklady nízké a výroba ještě nebyla masová. Žeton z hradu Bezděz z roku 1968 může dosáhnout hodnoty 800-1200 korun v perfektním stavu. Naopak běžné žetony z 80. let se pohybují kolem 50-150 korun. Zvláštní pozornost věnují sběratelé chybným razům, dvojitým ražbám nebo žetonům s přeraženými datami. Katalogizací se zabývá Klub sběratelů turistických žetonů, který eviduje přes 3000 různých československých a českých variant.