Turecko
Turecké mince představují ojedinělý pohled na numismatiku na pomezí Evropy a Asie. Osmanská říše po staletí razila některé z nejkrásnějších zlatých a stříbrných mincí světa - od klasických altunů Sulejmana Nádherného z 16. století až po moderní turecké liry 20. století. Osmanské zlaté mince patří mezi nejvyhledávanější investiční kusy díky vysoké ryzosti 916/1000 a umělecky propracované arabské kaligrafii. Zvláště vzácné jsou mince z období Mahmuda II. (1808-1839) a reformních let 19. století, kdy se turecká měna modernizovala podle evropských vzorů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Osmanské zlaté mince - investice s historickou hodnotou
Zlaté altun a liry Osmanské říše dosahují na aukcích výjimečných cen. Sultánské altun z období Sulejmana I. (1520-1566) se prodávají za 15 000-25 000 Kč podle stavu zachování. Moderní turecké zlaté liry z let 1923-1980 obsahují přesně 7,216 gramů zlata ryzosti 916,7/1000 a představují likvidní investiční alternativu k světovým zlatým mincím. Mahmudiye altun z let 1808-1839 patří mezi nejkrásnější osmanské mince s tugrou sultána a tvoří vrchol sbírek orientální numismatiky.
Stříbrné kuruş - odraz velkých dějinných změn
Turecké stříbrné mince zachycují dramatické proměny impéria. Kuruş zavedený roku 1688 během vlády Sulejmana II. obsahoval 19,2 gramu stříbra ryzosti 830/1000. Reformní mince z let 1844-1918 již nesou evropské číslice místo arabských a odrážejí modernizační snahy sultána Abdul Medžida I. Zvláště vzácné jsou pamětní kuruş k 25. výročí vlády Abdul Hamida II. z roku 1901, jejichž náklad nepřesáhl 5000 kusů.
Kaligrafická krása islámského umění
Turecké mince vynikají umělecky propracovanou tugrou - sultánským monogramem kombinujícím jméno panovníka s tituly. Nejkrásnější tugry vytvářeli dvorní kaligrafové v 16.-18. století, kdy dosáhlo osmanské písmo svého vrcholu. Mince Ahmeda III. (1703-1730) obsahují tugru složenou až z 15 kalkulovaných tahů, což představuje mistrovské dílo arabské kaligrafie na ploše pouhých 25 milimetrů.
Moderní turecká numismatika po roce 1923
Založení Turecké republiky přineslo radikální změnu v mincovnictví. Atatürk zavedl roku 1923 novou liru dělenou na 100 kuruş a nahradil arabské písmo latinkou. Pamětní mince k 10. výročí republiky z roku 1933 s podobiznou Mustafy Kemala patří mezi nejcennější turecké mince 20. století. Moderní investiční série „Çeyrek Alt?n" (čtvrt altun) a „Tam Alt?n" (celý altun) z let 1923-1980 obsahuje 22karátové zlato a váží 1,75 respektive 7,2 gramu čistého kovu.