Tokeny, žetony
Švýcarské tokeny a žetony představují fascinující svět mimo oficiální mincovnictví. Od středověkých cechových odznaků přes pověstné střelecké žetony až po místní platidla horských obcí – každý kus vypráví příběh o švýcarské společnosti, tradicích a místních zvyklostech. Tyto předměty často vznikaly v malých nákladech pro specifické účely, což z nich činí vzácné numismatické skvosty s výjimečnou historickou hodnotou pro dnešní sběratele.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Střelecké žetony – hrdost švýcarských kantónů
Tradice střeleckých žetonů sahá ve Švýcarsku až do 16. století. Kantonální střelecké svazy vydávaly bronzové a stříbrné žetony k poctění vítězů soutěží a k oslavě významných střeleckých slavností. Nejcennější jsou žetony z Curychu z roku 1504 nebo slavné bernské kusy z roku 1576. Moderní střelecké žetony z 19. a 20. století často obsahują složité alegorické motivy s kantónními erby, alpskými scenériemi a střeleckými atributy. Jejich náklady se pohybovaly od několika desítek po několik stovek kusů, což je činí velmi vyhledávanými.
Zvláštní pozornost zaslouží žetony ze „Schützenfest" – velkých střeleckých slavností konaných každé tři roky. Například žeton z Basilejského střeleckého festivalu roku 1879 v provedení stříbro 800/1000 dosahuje dnes hodnoty přes 2000 franků.
Cechovní tokeny a řemeslnické odznaky
Švýcarské cechy používały od 15. století vlastní identifikační tokeny pro členy a učedníky. Zlatnický cech v Bernu vydával od roku 1528 měděné tokeny s rytým monogramem mistra a rokem vstupu do cechu. Tkalcovský cech v Basilji používal charakteristické čtvercové tokeny s motivem tkalcovského stavu, zatímco krejčovský cech v Curychu preferoval kulaté tokeny s nůžkami a metrem.
Nejstarší dochované cechovní tokeny pocházejí z lucernského řeznického cechu z roku 1456. Tyto olověné kusy o průměru 28 mm obsahují primitivní rytinu býka a iniciály cechu „FZ" (Fleischerzunft). Jejich vzácnost je umocněna faktem, že z původních odhadovaných 200 kusů se dochovalo pouhých sedm exemplářů.
Místní platidla alpských regionů
V odlehlých švýcarských údolích vznikala od 17. století místní nouzová platidla pro sezónní potřeby. Oblast Graubünden vydávala během napoleonských válek měděné žetony fungující jako drobné mince v hodnotách 1/2, 1 a 2 krejcarů. Tyto „Bündner Notmünzen" obsahovaly místní erby a německé či rétorománské nápisy.
Zejména zajímavé jsou žetony z oblasti Engadin, kde v 19. století fungoval systém „Kurorttaler" – lázeňských žetonů pro turisty. Sanatorium v St. Moritzu vydávalo od roku 1884 mosazné žetony v hodnotách odpovídajících 50 centimům až 5 frankům, které sloužily jako místní platidlo v hotelech a lázních.
Sběratelská hodnota a investiční potenciál
Švýcarské tokeny a žetony zaznamenávají v posledních letech stabilní růst hodnoty. Vzácné střelecké žetony z 16.-17. století dosahují na aukcích částek 5000-15000 franků, zatímco běžnější kusy z 19. století se pohybují mezi 200-800 franky. Cechovní tokeny v dobrém stavu startují na 300 frankách, výjimečné exempláře překračují 2000 franků.
Klíčové faktory ovlivňující hodnotu zahrnují stáří, vzácnost nákladu, stav zachování a historický význam. Tokeny s provenancí nebo dokumentovanou historií dosahují prémiových cen až o 40% vyšších než standardní kusy.