Švýcarsko - federace
Švýcarská federace vznikla v roce 1848 a s ní se zrodil moderní švýcarský měnový systém založený na franku. Tento přelomový okamžik ukončil éru kantoniálních měn a vytvořil jednotnou ražbu, která spojila dvacet dva kantony pod společnou numismatickou tradicí. Švýcarské mince od federace fascinují precizností zpracování a stabilitou složení – od prvních franků s Helvetií až po současné kusy s křížem ve štítu. Federální ražba představuje jeden z nejdůslednějších měnových systémů Evropy, kde se technická dokonalost ???????ských mincoven spojila s politickou stabilitou konfederace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zrození federálního franka v roce 1848
Revoluci v švýcarské numismatice přinesla nová federální ústava z 12. září 1848, která udělila výhradní právo ražby mincí centrální vládě v Bernu. Do té doby každý kanton razil vlastní měnu – například basilejské batzen, ženevské sols nebo curyšské schilling. Federální zákon o mincích z 7. května 1850 stanovil frank jako základní jednotku dělenou na 100 centimes, přičemž hmotnost a ryzost zlatých a stříbrných mincí odpovídala francouzskému standardu. První federální mince byla stříbrná pětifrankovina z roku 1850 s alegorickým zobrazením Helvetie a nápisem "Helvetica".
Technická dokonalost bernskej mincovny
Výroba federálních mincí začala v roce 1850 v Berounu pod vedením mincmistra Antoinea Bovy, který navrhl ikonické zobrazení stojící Helvetie. Mincovna používala pokrokové lisy francouzského typu s tlakem až 120 tun, což umožnilo razit detailní motivy na stříbrných pětifrankovkách o hmotnosti 25 gramů při ryzosti 900/1000. Zlaté mince – dvacetifrankové "Vreneli" z let 1897-1949 – obsahovaly přesně 5,806 gramu ryzího zlata a staly se investičním standardem. Náklady jednotlivých emisí byly pečlivě kontrolované: například dvacetifrankových mincí z roku 1947 vzniklo pouze 100 000 kusů.
Symbolika a umělecká hodnota
Federální mince nesou bohatou symboliku švýcarské identity. Klasická Helvetie na mincích z let 1850-1874 drží kopí a štít s křížem, obklopená nápisem "Conf?deratio Helvetica". Po roce 1875 se objevil zjednodušený erb s rovnoramenným křížem, který se stal trvalým znakem švýcarských mincí. Výjimečné jsou pamětní ražby jako stříbrná pětifrankovka k 600. výročí bitvy u Sempach z roku 1986 nebo zlatá tisícifrankovina z roku 1991 oslavující 700 let konfederace. Rytec Fritz Ulysse Landry vytvořil v roce 1896 podobu dívčí hlavy pro "Vreneli", která se stala nejznámějším švýcarským mincovním motivem.
Investiční potenciál a vzácnost
Švýcarské federální mince patří mezi nejstabilnější evropské investice díky politické neutralitě země a konzervativní měnové politice. Zlaté dvacetifrankové mince se obchodují s prémií 3-8% nad spotovou cenou zlata, zatímco vzácnější ročníky jako 1926B nebo 1935LB dosahují prémií přes 50%. Stříbrné pětifrankové mince z 19. století v kvalitě UNC se prodávají za 150-800 korun podle ročníku a vzácnosti. Rekordní ceny dosahují chybotisky – například dvacetifrankováka z roku 1897 s dvojitým datem se v roce 2019 prodala za 45 000 švýcarských franků.