staré
Polské mince starších období představují fascinující mozaiku středoevropské numismatiky. Od zlatých dukátů posledních Jagellonců přes groše a haléře polsko-litevské unie až po tolary Saska-Polska – tyto ražby zachycují bouřlivé dějiny země na křižovatce obchodních cest. Množství panovníků, měnových reforem a regionálních variant vytváří bohatou škálu sběratelských možností s výrazným investičním potenciálem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Jagellonské dědictví a první zlaté emise
Zlaté dukáty Zikmunda I. Starého (1506-1548) a Zikmunda II. Augusta (1548-1572) patří mezi nejcenněji obchodované polské mince. Královská mincovna v Krakově razila dukáty o hmotnosti 3,49 gramu s ryzostí 986/1000, přičemž roční náklady nepřesahovaly 2 000 kusů. Motivy sv. Stanislava a královský erb s korunou vytvářely ikonografii, která ovlivnila polskou numismatiku na staletí.
Období volených králů a měnová rozmanitost
Mezi lety 1572-1795 procházelo Polsko-Litevské společenství složitými měnovými změnami. Štěpán Báthory zavedl trojzlaťáky (1578-1586) s portrétem vladaře, zatímco za Zikmunda III. Vasy vznikaly první polské tolary podle saského vzoru. Mincovny ve Varšavě, Gdaňsku a Krakově produkovaly současně groše, haléře a dukáty, což vytvořilo komplikovaný ale fascinující systém regionálních variant.
Sasko-polské emise 18. století
Vláda Augusta II. Silného a Augusta III. (1697-1733, 1734-1763) přinesla technologický pokrok v ražbě. Drážďanští rytci Johann Vestner a Benjamin Richter vytvářeli portréty panovníků pro polské dukáty a tolary výjimečné kvality. Červené zlato z hornosaských dolů dodávalo dukátům charakteristickou barvu, díky níž jsou dnes snadno rozpoznatelné. Náklady jednotlivých emisí dosahují 50 000-150 000 kusů u stříbrných nominálů.
Investiční potenciál a vzácnost
Staropolské zlaté mince zaznamenaly mezi lety 2010-2023 průměrný roční nárůst hodnoty 8,2 procenta. Dukáty před rokem 1650 dosahují na aukcích částek 80 000-200 000 korun podle stavu. Zvláštní pozornost si zaslouží emise za polského povstání (1794), kdy Tadeusz Kościuszko nechal razit nouzové mince ze zabaveného církevního stříbra.