Srbsko
Srbské vojenské medaile a vyznamenání představují fascinující kapitolu balkánské vojenské historie od získání autonomie v roce 1815 až po současnost. Nejstarší vyznamenání vznikala za vlády knížete Miloše Obrenoviće, ale skutečný rozkvět nastal po roce 1878, kdy Berlínský kongres uznal srbskou nezávislost. Charakteristické jsou svými byzantskými a pravoslavnými motivy – častým prvkem je srbský kříž se čtyřmi ohnivky, dvojhlavý orel nebo postava svatého Jiří. Vzácné jsou vyznamenání z balkánských válek 1912-1913, kdy se Srbsko výrazně rozšířilo, a zejména z první světové války, kdy srbská armáda prošla dramatickým ústupem přes Albánii na Korfu.
Vzácná vyznamenání Obrenovićů a Karađorđevićů
Nejcennější srbská vyznamenání pocházejí z období dynastických sporů mezi rody Obrenovićů a Karađorđevićů. Řád bílého orla, založený králem Milanem I. v roce 1883, patří mezi nejprestižnější. Vyráběl se ve stříbře s emailováním v barvách srpské trikolory. Řád Takova, pojmenovaný po středověkém srbském vojevůdci, založil král Alexandr Obrenović v roce 1889 – dnes jsou jeho exempláře mimořádně vzácné kvůli krátkému období jeho udělování do roku 1903. Po nástupu Karađorđevićů vznikl Řád svatého Sávy v roce 1914, jehož velkostuha s řetězem obsahuje 42 zlatých článků s alterujícími motivy orlů a kříží.
Vyznamenání z velkých válek 1912-1918
Pamětní medaile z balkánských válek patří mezi nejhledanější srbské vojenské památky. Medaile za první balkánskou válku 1912-1913 se razila v bronzu pro vojáky a ve stříbře pro důstojníky, s vyobrazením krále Petra I. na lícní straně. Její náklad činil přibližně 150 000 exemplářů. Ještě vzácnější jsou vyznamenání z albánského ústupu – Pamětní medaile Golgotha 1915-1916 existuje pouze v několika tisících kusů. Byla udělována účastníkům tragického pochodu srbské armády přes albánské hory, při kterém zahynulo okolo 125 000 vojáků a civilistů. Nejvzácnější varianty mají na stuze miniaturní stříbrný štítek s nápisem „Golgotha".
Charakteristické prvky a materiály
Srbská vojenská vyznamenání vykazují specifické designové prvky odlišující je od ostatních evropských řádů. Pravoslavný kříž má vždy čtyři malé kříže v rozích – takzvaná ohnivka, symbolizující heslo „Samo sloga Srbina spašava" (Jen svornost Srba zachrání). Dvojhlavý orel převzatý z byzantské tradice má často na prsou malý štít s národními barvami. Materiálově dominuje stříbro ryzosti 900/1000, pouze nejvyšší třídy řádů byly vyráběny ze zlata. Stuhy používají kombinace červené, modré a bílé barvy, přičemž jejich šířka u nejvyšších vyznamenání dosahuje 100 mm.
Rozlišení autentických kusů
Originální srbská vyznamenání poznáme podle několika detailů. Starší kusy z období před rokem 1918 mají charakteristické cyrilské písmo s archaickými tvary písmen. Značení výrobců je většinou nenápadné – nejčastěji „Srebro" nebo číslo ryzosti vyražené na zadní straně. Řády z meziválečného období 1918-1941 se často vyznačují jemnějším provedením emailu a kvalitnějším leštěním povrchu. Pozor na repliky – ty obvykle používají moderní typy spon a mají přehnaně lesklý povrch, který u originálů z první poloviny 20. století není obvyklý.