Sokol
Sokolské pohlednice zachycují více než stoletou tradici nejmasovějšího tělovýchovného hnutí v českých zemích. Od založení prvního sokola v Praze roku 1862 Miroslavem Tyršem až po současnost dokumentují tyto sběratelské kousky nejdůležitější okamžiky národního probuzení. Slavné všesokolské slety, gymnastické předvádění i památky na sokoly padlé v odboji – to vše najdete na dobových pohlednicích, které dnes představují nejen historický dokument, ale i ceněnou sběratelskou položku s rostoucí hodnotou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Všesokolské slety na pohlednicích
Nejcennější sokolské pohlednice pocházejí ze všesokolských sletů konaných v letech 1882-1948. První slet v roce 1882 se konal v Praze za účasti pouhých 717 cvičenců, zatímco XI. všesokolský slet v roce 1948 přilákal rekordních 440 000 účastníků. Pohlednice z těchto událostí zachycují nejen samotná cvičení na Letné, ale i průvody Prahou, uniformy jednotlivých žup a portréty předních sokolských osobností. Vzácné jsou zejména pohlednice s podpisy účastníků nebo razítky jednotlivých sokolských jednot.
Dokumenty národního odboje
Sokolské pohlednice z období první světové války a nacistické okupace představují unikátní svědectví o úloze Sokola v československém odboji. Pohlednice věnované památce Aloise Jiráska, který byl čestným starostou Sokola, nebo pohlednice s motivy Tyršova pomníku odstraněného v roce 1941 nacisty, dnes dosahují vysokých sběratelských cen. Zvláště cenné jsou pohlednice z ilegálního tisku nebo ty, které vznikly v koncentračních táborech, kam bylo za války internováno přes 8000 sokolů.
Regionální sokolské jednoty
Kromě celostátních témat existuje bohatá produkce pohlednic jednotlivých sokolských jednot z celého Československa. Jednoty v menších městech vydávaly pohlednice k výročím svého založení, při stavbě nových sokoloven nebo při významných místních akcích. Tyto regionální pohlednice jsou dnes velmi vyhledávané především sběrateli z konkrétních oblastí. Například pohlednice Sokola Brno-Žabovřesky ze 30. let nebo pohlednice z otevření sokolovny v Jindřichově Hradci v roce 1924 dosahují na aukcích cen přesahujících 2000 korun za kus.
Autenticita a datování
Při určování pravosti sokolských pohlednic je klíčové sledovat kvalitu tisku, typ papíru a především historickou přesnost vyobrazených uniform a odznaků. Nejstarší pohlednice z 80. a 90. let 19. století mají charakteristický nedělený rub a tmavě hnědý tisk. Po roce 1905 se objevují barevné pohlednice s typickým zlatým potiskem sokolského znaku. Moderní reprodukce lze rozpoznat podle příliš ostrého tisku a odlišné struktury papíru.