Reklamní žetony
Reklamní žetony vznikly jako důmyslný marketingový nástroj již v polovině 19. století. První známé kusy pocházejí z amerických obchodů kolem roku 1850, kde sloužily současně jako reklama i jako platební prostředek pro konkrétní služby. V českých zemích se rozšířily zejména od osmdesátých let 19. století, kdy je začaly používat pražské kavárny, hotely a obchodní domy. Tyto kovové artefakty dnes představují jedinečné svědectví o obchodní praxi minulých epoch a jsou vyhledávanou oblastí specializovaných sběratelů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Průkopníci reklamního tokenářství
Mezi nejvýznamnější vydavatele reklamních žetonů v Rakousku-Uhersku patřil vídeňský obchodní dům Gerngross, který od roku 1883 vydával mosazné žetony pro své zákazníky. V Praze proslul hotel U Zlatého lva na Václavském náměstí, jehož žetony z let 1889-1905 patří dnes k nejvzácnějším kusům. Podobně významné jsou žetony firmy Haas & Czjzek z Horní Břízy, výrobce porcelánu, které sloužily jako slevové kupóny pro obchodníky.
Technicky byly tyto žetony vyráběny převážně z mosazi, bronzu nebo alpaky. Průměr se pohyboval mezi 20-35 milimetry, hmotnost obvykle nedosahovala 10 gramů. Kvalitní kusy obsahovaly detailní firemní logotypy, často včetně adres a specializací podniků.
Funkce a ekonomický význam
Reklamní žetony plnily trojí funkci: reklamní, identifikační a často i platební. Například žetony středočeské pivovarnické společnosti z Velkých Popovic umožňovaly držiteli získat slevu 10 krejcarů na každý půllitr piva. Žetony pražského fotografa Jindřicha Eckerta z doby kolem roku 1895 opravňovaly k bezplatnému pořízení dodatečné kopie fotografie.
Hospodářská krize roku 1873 paradoxně podpořila rozšíření reklamních žetonů, protože umožňovaly podnikatelům nabízet věrnostní programy bez okamžitých finančních nákladů. Odhaduje se, že mezi lety 1880-1914 fungovalo v českých zemích přes 300 firem vydávajících vlastní reklamní žetony.
Sběratelská hodnota a vzácnost
Nejcennější jsou žetony z období před první světovou válkou, zejména ty s chybami ražby nebo neobvyklými materiály. Žeton vinárny Lobkowicz z roku 1888, vyražený omylem na stříbrném planchettu místo na mosazném, byl v roce 2019 prodán za 24 000 korun. Běžné mosazné kusy z počátku 20. století se dnes pohybují v cenách 150-800 korun podle vzácnosti a stavu zachování.
Pro autentifikaci jsou klíčové technologické detaily ražby odpovídající době vydání. Žetony z 19. století vykazují charakteristické nerovnosti okrajů typické pro tehdejší lisovací stroje, zatímco padělky často používají příliš dokonalé moderní technologie ražby.