Rakousko-Uhersko
Rakousko-uherské bankovky představují fascinující kapitolu evropské měnové historie, kdy se jeden z nejrozsáhlejších měnových systémů kontinentu potýkal s výzvami dvojí monarchie. Od založení Rakousko-uherské banky v roce 1878 až do rozpadu monarchie v roce 1918 vznikaly bankovky, které musely vyhovovat potřebám různorodého impéria sahajícího od Alp po Karpaty. Tyto papírové peníze dnes vypovídají o složité státoprávní struktuře, ekonomických tlacích světové války i uměleckém cítění vídeňských tiskaři na přelomu 19. a 20. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Rakousko-uherská banka a její emise
Rakousko-uherská banka vznikla v roce 1878 jako výsledek kompromisu mezi rakouskou a uherskou částí monarchie. Sídlila ve Vídni, ale měla pobočky v Budapešti a dalších významných městech. První bankovky nesly německé a maďarské texty, později přibyly i další jazyky podle potřeb jednotlivých korunních zemí. Nominální hodnoty sahaly od 1 koruny až po 1000 korun, přičemž vyšší hodnoty byly vyhrazeny především pro velkoobchodní platby a bankovní operace.
Designově se bankovky vyznačovaly bohatou ornamentální výzdobou typickou pro secesní umění. Časté byly alegorie spravedlnosti, obchodu či zemědělství, portréty panovníků a emblémy jednotlivých korunních zemí. Tisk zajišťovaly především vídeňské tiskárny využívající nejmodernější litografické postupy své doby.
Válečné a poválečné emise 1914-1918
První světová válka přinesla dramatické změny v emisní politice. Potřeba financovat válečné výdaje vedla k masivnímu tisku nových bankovek, často na horším papíře a se zjednodušenou grafikou. V roce 1916 byly vydány první bankovky s portrétem Karla I., posledního rakouského císaře. Zajímavostí jsou razítka a přetisky z období těsně po válce, kdy různé nástupnické státy označovaly rakousko-uherské bankovky svými znaky.
Hyperinflace posledních válečných let vedla k emisím bankovek s extrémně vysokými nominálními hodnotami. Bankovka 10 000 korun z roku 1918 představovala jeden z posledních pokusů udržet jednotnou měnu rozpadající se monarchie. Tyto vysoké nominály jsou dnes mezi sběrateli velmi vyhledávané.
Jazykové mutace a regionální varianty
Unikátním rysem rakousko-uherských bankovek byla jejich vícejazyčnost. Kromě německých a maďarských textů se objevovaly nápisy v češtině, polštině, slovinštině, chorvatštině, srbštině a dalších jazycích monarchie. Některé emise měly až osm jazykových variant na jedné bankovce. Pro sběratele jsou nejzajímavější bankovky s chybami v překladech nebo s různými kombinacemi jazyků, které vznikaly podle toho, pro které území byla konkrétní série určena.
Sběratelská hodnota a investiční potenciál
Rakousko-uherské bankovky zaznamenaly v posledních letech výrazný nárůst zájmu sběratelů. Vzácné jsou především první emise z let 1878-1880, bankovky s chybotisky a exempláře ve vynikajícím stavu. Bankovka 1000 korun z roku 1902 ve stavu UNC může dosáhnout hodnoty přes 15 000 korun. Nejdražší jsou specimen bankovky - zkušební tisky určené pro bankovní účely, které se na trh dostaly jen výjimečně.
Investičně zajímavé jsou kompletní série podle nominalit nebo let vydání. Stabilní růst hodnoty vykazují bankovky s portréty Františka Josefa I. a raritní válečné emise s přetisky nástupnických států.