Puddukkottai
Knížecí stát Puddukkottai vydával vlastní mince od roku 1766 až do připojení k Indii v roce 1948. Tento malý stát v Tamil Nadu proslul bronzovými a měděnými emisemi s tamizskými nápisy a symbolikou slona, který byl emblémem panovnické dynastie Tondaimanů. Mince nesou charakteristické označení „Pudukkottai" v tamilštině a představují jeden z nejzajímavějších příkladů regionálního mincovnictví britské Indie. Sběratelé oceňují zejména série z období maharádžy Ramachandra Tondaimana III., který vládl v letech 1886-1928.
Historie knížectví Puddukkottai a jeho mincovnictví
Puddukkottai vznikl jako nezávislý knížecí stát v roce 1686, když Raghunatha Tondaiman získal území od sultána Ekoji z Tanjore. První vlastní mince začal vydávat až maharádža Vijaya Raghunatha Tondaiman roku 1766. Stát si udržel právo ražby až do nezávislosti Indie, což bylo mezi menšími knížectvími výjimečné. Celkem vládlo 11 panovníků z dynastie Tondaimanů, přičemž každý zanechal specifické mincovní emise.
Materiály a hodnoty puddukkottaiských mincí
Naprostá většina mincí byla ražena z bronzu a mědi, pouze vzácné ceremoniální kusy ze stříbra. Základní jednotkou byl paisa, dělený na čtvrtiny a poloviny. Hmotnost standardního paisy činila 20,7 gramu při průměru 25 mm. Výjimečné jsou dvojité paisy z období 1880-1900, které váží 41,4 gramu a dosahují průměru 32 mm. Stříbrné exempláře, ražené pouze pro zvláštní příležitosti, měly ryzost 750 tisícin a jsou dnes extrémně vzácné.
Ikonografie a tamizské nápisy
Mince nesou charakteristické motivy slona s mahútem, lotos a tamilský nápis „????????????" (Pudukkottai). Na reversu se objevuje třístřešková koruna dynastie Tondaimanů s datem podle místního kalendáře Kollam. Zajímavostí jsou emise z let 1920-1925, které kombinují tamilštinu s anglickými nápisy "Pudukkottai State". Rytci používali tradiční punce vyrobené místními řemeslníky v hlavním městě Puddukkottai.
Vzácnost a sběratelská hodnota
Celkové náklady puddukkottaiských mincí byly nízké - roční produkce nepřesahovala 50 000 kusů všech nominálů dohromady. Nejrůznější jsou paisy z let 1890-1910, zatímco série z posledního období 1940-1948 patří mezi nejvzácnější. Stříbrné ceremononiální mince se dochovaly v množství pouze několika desítek exemplářů celosvětově. Prémiové kusy v kvalitě UNC dosahují hodnot 15 000-25 000 korun, běžné zachovalé exempláře se pohybují mezi 2 000-5 000 korunami.