Průmysl
Industrializace 19. století přinesla rozkvět firemních medailí a továrních vyznamenání. Německé, rakouské i české podniky vydávaly pamětní kusy k významným výročím, oceňovaly dlouholeté zaměstnance či propagovaly své výrobky na světových výstavách. Významnou skupinu tvoří medaile z oblasti hutnictví, strojírenství a textilního průmyslu, často zdobené reliéfy továren, technických zařízení nebo alegorických postav představujících pokrok. Tyto kusy dokumentují nejen vývoj průmyslu, ale i tehdejší společenský význam manufaktur a jejich majitelů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Mistři medailérství oživili odkaz arcibiskupa Rudolfa Jana – stříbrná novoražba půltolaru spojuje eleganci historické mince s příběhem Moravy a rozvojem Vítkovických železáren.
Kód: 45022KR6
Kód: 6728PL205
Zlatý věk průmyslových výstav 1851-1914
Světová výstava v Londýně roku 1851 zahájila éru prestižních mezinárodních prezentací průmyslových výdobytků. Firmy z celé Evropy nechávaly razit bronzové a stříbrné medaile k účasti na výstavách v Paříži (1867, 1878, 1889, 1900), Vídni (1873) či Chicagu (1893). Škodovy závody získaly zlatou medaili na výstavě v Saint Louis 1904, Baťova továrna ve Zlíně vystavovala v Barceloně 1929. Tyto medaile často obsahovaly detailní zobrazení výstavních pavilonů, přičemž nejkrásnější kusy pocházejí z dílen francouzských medailérů jako Jules-Clément Chaplain nebo Oscar Roty.
Firemní jubilea a zakladatelské medaile
Rakousko-uherské podniky slavnostně vyznačovaly kulatá výročí založení razebnímu programy. Vítkovické železárny vydaly bronzovou medailu k 50. výročí založení 1878, Českomoravská-Kolben nechala vyrobit stříbrnou sérii k 75 letům existence 1921. Medaile obvykle kombinovaly portréty zakladatelů s výjevy z továrního provozu. Zvláštní kapitolou jsou bankovní medaile - Živnostenská banka označila 25. jubileum 1893 elegantní stříbrnou medailí od Josefa Václava Myslbeka, zatímco Creditanstalt Wien razil zlaté exempláře pro vrcholné představenstvo.
Hornictví a hutnictví v medailérském umění
Oblast těžby a zpracování kovů inspirovala medailéry k mimořádně plastickým dílům. Ostravsko-karvinské doly vydávaly pamětní medaile k otevření nových šachet - důl Jindřich razil bronzový kus 1889 s reliéfem těžní věže, báně Vítkovice uctily paměť horníků pomnými medailemi po důlních neštěstích. Alpské železárny v Rakousku produkovaly stříbrné medaile s detailními výjevy vysokých pecí, přičemž některé exempláře obsahují skutečné vzorky vytavené oceli zapuštěné do bronzového těla medaile. Nejvzácnější jsou zlaté medaile ze Salzkammergut, ražené přímo z místně vytěženého kovu.
Sběratelská hodnota a zachovalost
Průmyslové medaile se dnes obchodují v rozmezí 200-8000 Kč podle materiálu a vzácnosti. Nejdražší jsou stříbrné kusy z prestižních firem s nízkými náklady pod 100 kusů, zejména z období před rokem 1900. Bronzové exempláře z větších sérií dosahují cen 200-800 Kč. Častým problémem je koroze způsobená nekvalitními slitinami používanými v období prvních světových válek - doporučuje se preventivní konzervace u odborných numismatiků.