Plata na mince
Plata na mince představují fascinující svět kovového zpracování předmětu používaných v každodenním životě. Tyto kusy vznikaly přetavením nebo přepracováním starých mincí, šperků či kovových předmětů za účelem získání čistého kovu pro další ražbu. V období měnových reforem, válečných konfliktů nebo ekonomických krizí sloužily plata jako přechodný stupeň mezi starými a novými mincovními systémy. Dnes tyto kovové artefakty přitahují pozornost sběratelů svou autenticitou a příběhem transformace, který v sobě nesou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vznik a účel kovových plat
Plata na mince vznikala především v mincovnách jako mezistupeň při výrobě nových mincí. Starší mince nevyhovující aktuálním standardům se tavily v pecích při teplotách kolem 1000°C pro stříbro nebo 1200°C pro zlato. Vzniklý kov se následně formoval do pravidelných plátků o standardní tloušťce, ze kterých rytci následně vyřezávali kruhové výlisky určené k ražbě. Tento proces zajišťoval kontrolu ryzosti kovu a umožňoval přesné vážení před samotnou ražbou mincí.
Historické období největšího využití
Největší množství plat vznikalo během měnových reforem 18. a 19. století, kdy se měnily standardy hmotnosti a ryzosti mincí. V rakouské monarchii například během zavedení zlatníkové měny po roce 1857 vzniklo velké množství stříbrných plat z přetavených konvenčních mincí. Podobně za první světové války se kovové předměty včetně mincí často tavily pro válečné účely, přičemž část materiálu zůstala ve formě polotovarů.
Identifikace a hodnocení použitých plat
Autentické plata vykazují charakteristické znaky ručního zpracování - nerovnosti povrchu, stopy po tavení a někdy i zbytky původních reliéfů mincí. Hmotnost jednotlivých kusů se obvykle pohybuje mezi 15-50 gramy u stříbrných plat a 5-20 gramů u zlatých. Ryzost materiálu lze ověřit chemickými testy nebo rentgenovou fluorescencí, přičemž kvalitní plata dosahují ryzosti 900-950 tisícin u stříbra a 900-986 tisícin u zlata.