Polsko
Tisíciletá numismatická tradice Polska odráží bouřlivé dějiny země mezi Východem a Západem. Od prvních denárů Boleslava Chrabrého z počátku 11. století až po současné pamětní emise Národní banky Polska představují polské mince jedinečnou syntézu slovanské kultury, německých technologií a evropských měnových systémů. Zlotý, jehož název pochází ze slova „złoty" znamenající zlatý, prošel dramatickými proměnami – od středověkých grošů přes habsburské tolary až po moderní desetinný systém. Polské mince fascinují sběratele nejen bohatou ikonografií s orly, korunami a světci, ale především vzácnými emisemi z období rozdělení země, meziválečné republiky a dramatických změn 20. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Od Piastovců k Jagellonské dynastii
První polské mince vznikly kolem roku 960 za vlády Mieszka I., ale skutečný rozmach nastal za jeho syna Boleslava Chrabrého (992-1025). Denáry s nápisem „BOLESLAVS" patří mezi nejstarší polské mince vůbec. Piastovští panovníci postupně vytvořili stabilní měnový systém založený na stříbrných denárech a bracteátech – tenkých jednoduchých mincích typických pro střední Evropu. Kazimír III. Veliký (1333-1370) zavedl groše pražského typu, čímž se Polsko zapojilo do středoevropského grošového systému. Jagellonská dynastie přinesla zlaté dukáty a první tolary, přičemž Zygmunt I. Starý nechal razit nádherné portréty od italských medailérů.
Habsburské století a Saská unie
Období 1697-1763, kdy polští králové pocházeli ze saské dynastie Wettinů, znamenalo zásadní změnu v polské numismatice. August II. Silný a August III. zavedli saský měnový standard s tolary o hmotnosti 28,07 gramů a ryzosti 750/1000. Z této doby pocházejí vzácné zlaté dukáty s polským orlem a saskými erby, dnes dosahující hodnot přes 100 000 korun. Tympfy z Gdaňska představovaly lokální variantu říšských tolerů, zatímco groše z varšavské mincovny následovaly německé vzory. Po první dělbě Polska roku 1772 vznikaly regionální emise pod rakouskou, pruskou a ruskou nadvládou.
Napoleonské vévodství a vzácné XIX. století
Varšavské vévodství (1807-1815) vydávalo talary s podobiznou Fridricha Augusta I. Saského, které představují vrchol polského klasicismu v mincovnictví. Kongresové Polsko pod ruskou nadvládou (1815-1864) produkovalo rubly a kopejky s polskými nápisy, přičemž 5 zlotých z roku 1829 patří mezi nejžádanější polské mince vůbec – náklad pouhých 30 000 kusů. Listopadové povstání 1830 přineslo revolučné 2 zloty s nápisem „ZA TWOJĄ I NASZĄ WOLNOŚĆ" (Za tvou i naši svobodu). Krakovská republika (1815-1846) vydala pouze tři typy mincí, ale jejich vzácnost je činí numismatickými poklady.
Meziválečná republika a moderní Polsko
Obnovení nezávislosti roku 1918 zahájilo novou kapitolu polské numismatiky. Druhá republika zavedla zlotý o 100 groších, přičemž památné 10 zlotých z roku 1925 s Boleslavem Chrabrým začalo tradici historických pamětních emisí. Vzácné 20 zlotých z roku 1925 bylo vyraženo v nákladu pouhých 50 000 kusů. Lidové Polsko (1944-1989) produkovalo především hliníkové a mosazné mince s komunistickou symbolikou. Od roku 1990 moderní Polska národní banka vydává exkluzivní pamětní série věnované polským papežům, historickým výročím a kulturnímu dědictví. Současné investiční mince jako „Orzeł Bielik" navazují na tisíciletou tradici polského orla v numismatice.